To druhé Boleynovic děvče66

Málokterý panovník moderních evropských dějin je tak notoricky proslaven coby ctitel ženských půvabů - neřku-li přímo coby nenapravitelný sukničkář - jako anglický král Jindřich VIII. Historie jeho šesti manželství je dostatečně známá, málo se už ovšem připomíná zřejmě nekonečná řada jeho milenek či souložnic. Doba ovšem jeho "zálibě" nahrávala. Neomezenému vládci nad životem a smrtí svých poddaných stačilo jen kývnout, aby se ta, která se mu zalíbila, ocitla v jeho posteli. A jednoho dne spočinulo královo oko se zalíbením i na Mary Boleynové, mladší dceři z váženého šlechtického rodu. Co na tom, že Mary je vdána - dokonce za králova dvořana Williama Careyho! - a že ji vyhlídka stát se královou milenkou nejen nenaplňuje štěstím, ale přímo děsí? Výhody, postavení a moc, které by její rodina mohla získat, jsou příliš lákavé a nemilost, do níž by mohla upadnout, příliš hrozivá. A tak nebohé Mary nezbývá, než se podvolit. V tu chvíli ovšem netuší, nemůže tušit, že její sokyní se za pár let nestane nikdo jiný než její vlastní sestra... O existenci Mary Boleynové, mladší sestry nešťastné anglické královny Anny, a její roli v životě Jindřicha VIII., neměl dlouhá léta nikdo tušení. Na její jméno narazila víceméně náhodou spisovatelka Philippa Gregoryová, když shromažďovala dokumentaci o tudorovském námořnictvu a objevila zmínku o lodi toho jména, kterou král Jindřich VIII. spouštěl na vodu. V první chvíli se dokonce domnívala, že jde o kronikářův omyl, že ta loď se zřejmě jmenovala po královně Anně. Při hlubším studiu historických faktů ji pak nesmírně zaujala ta skutečnost, že Mary Boleynová byla nejen jednou z nesčetných králových milenek, ale že svým způsobem to byla právě ona, kdo, i když nechtěně, silně ovlivnila budoucí osud Jindřicha i své starší sestry. Scénářem a režií této historické fresky byla pověřena dokumentaristka Philippa Lowthorpeová, která k práci na ní přistoupila zcela netradičně - i když pochopitelně v duchu své profese. Všichni herci strávili celý měsíc v jakési tvůrčí dílně, kde ve vzájemné improvizaci - za pomoci zkušeného scénáristy Andrewa Daviese a autorky literární předlohy Philippy Gregoryové, jejímž úkolem bylo uhlídat dobové reálie - vytvářeli scénář. Podle režisérčiných slov tak vznikl daleko živější, modernější a pro herce přijatelnější text, než kdyby scénář napsala klasicky "od stolu". Natáčení samotné pak probíhalo na zámku Berkeley nedaleko Bristolu. Nelehkými rolemi dvou sester, jejichž ambivalentní vztah ovlivnil nejen jejich vlastní životy, ale i události té doby, pověřila režisérka Nataschu McElhoneovou (Mary), známou např. z filmů Solaris, Přežila jsem Picassa, Město duchů či Truman Show, a Jodhi Mayovou (Anna) - Noční host, Válečníci, Uprchlíci.