Cestu po nížině tvůrci věnovali maďarskému básníkovi Sándoru Petöfimu (1823-1849), reprezentantu tzv. revolučního romantismu. Autor milostné, revoluční i reflexivní poezie (např. Píseň národa, V bitvě, Evropa je tichá zas, Mé písně) se během revoluce 1848-1849 účastnil bojů v uherské armádě a padl v bitvě u Segešváru. Ve filmu Mihály Víg prochází, případně projíždí maďarskou nížinou a recituje Petöfiho verše nebo hraje na varhany. Hudbu i Mihályho přednes rámuje harmonická příroda, tolik odlišná od krajiny Tarrových celovečerních snímků. Přestože se hrdinovo putování odehrává v končinách plných zeleně a klidných vodních ploch, Tarrův styl zůstává stejný. I pro tento film jsou příznačné dlouhé záběry a jízdy, v nichž čas ubíhá pomalu.
Hrají: Mihály Víg
Režie: Béla Tarr
Scénář: Sándor Petőfi, Béla Tarr, Mihály Víg
Hudba: Mihály Víg
Kamera: Fred Kelemen
