Ke kvalitnímu životu patří nejen teplá voda, ale také možnost pozorovat sýkorky a projít se přírodou. Cestami zanechávali lidé vlastně už od pravěku své stopy v krajině. Krajina byla stále víc protkávána stezkami, pěšinami, polními či lesními cestami, silnicemi... Cesty vedly i skalami, vodou, od jednoho lidského sídla k druhému. Jsou velmi staré cesty, které po staletí nezanikly, a po těch, které jsme už znovu neprošlapali, teď běhá zvěř. Některé cesty se tak vrátily zpátky přírodě. V dokumentu Ljuby Václavové se lze procházet i prodírat starými cestami s geologem a literátem Václavem Cílkem a sdílet hravý, imaginativní pohled s výtvarníkem Františkem Skálou. Cesty v přírodě tu zůstávají stejně jako starobylá města či hrady historickou pamětí a naším současným bohatstvím. Nechtějme chodit svou cestou jenom zběsile rychle.
Hrají: Václav Cílek, František Skála
Režie: Ljuba Václavová
Scénář: Václav Cílek, Ljuba Václavová
Hudba: Jiří Václav
Střih: David Bělohradský, Jiří Friedrich
Zvuk: Jan Zikmund
