Tento film tvoří dva odlišné příběhy, jež vypovídají o tíži a osamělosti při umírání. V tom prvním během mše pozoruje malý ministrant brouka, jak se snaží překonat stupeň schodů k oltáři, aby se dostal k světlu. Kněz nevědomky brouka zašlápne. Tento náhodný zánik drobného tvora zanechá v chlapci nezodpovězené otázky a zmatek. V tom drohém mladíka, u něhož lékaři zjistili zhoubný mozkový nádor, odveze jeho bratr domů, aby měl nemocný kolem sebe rodinu, jež bude o něho do jeho smrti pečovat. Mladý muž už není schopen mluvit, dorozumívá se s ostatními jen písemně. Reischl nepopírá inspiraci Kafkovou povídkou zejména v druhé části. Tato druhá povídka se opírá o skutečnou událost v roce 1911.
Režie: Václav Reischl
Scénář: Václav Reischl, Franz Kafka
Hudba: Georg Friedrich Händel
Kamera: Juraj Lipták
