Vorlův film ZE ŽIVOTA POPELNIC vznikl za jeho studií na FAMU a je charakteristický přídechem syrového realismu. Hlavními hrdinkami je parta plechových popelnic, které prožívají své netradiční životní příběhy plné útrap.
Zprvu krásné a nablýskané popelnice se vystavují jako modelky v pražských ulicích a těší na první zkušenosti. Postupně zjišťují, že životní realita je pro ně spíše nepříznivá, neboť lidé se k nim nechovají zrovna uctivě. Následují první deprese, zkušenosti s vandaly, problémy s odvozem odpadu a opravy pochroumaných částí těla, aby na závěr popelnice zmožené nelehkým údělem a komplikovanými okolnostmi odešly na zasloužený odpočinek. Jejich poslední cesta je doprovázena sny o lepším životě, a je zakončena brilantním „happy endem".
Vorlův film je důkazem, že krátký film nemusí být nutně slabší než film klasický, ale naopak tato forma má mnoho výhod, třebaže nemusí držet předepsanou délku a nepotřebuje tedy používat různé formy vycpávek. Vorlův film je nadupaný netradiční akcí a je nezvyklým a svěžím pohledem na specifické aspekty života, jakkoliv by se tyto mohly na první pohled zdát banální.
Režie: Tomáš Vorel st.
