Příští rok na Balatonu76
Na budúci rok na Balatóne
Und nächstes Jahr am Balaton
Východní Německo, 1980, 85 min
Ines Moldenschütt (Odette Bereska) a její přítel Jonas, zvaný Jonny (René Rudolph), žijí v Berlíně a chystají se na prázdniny pod stanem. Chtěli spolu na Balt k moři, ale Inesina matka Irene (Gudrun Ritter) jakkoli souhlasí s jejich dovolenou jen pod podmínkou, že se pojede společně do Bulharska, do Nesebaru. Když jsou všichni ve vlaku směřujícím na jihovýchod, Irene překvapí mladé milence v jídelním voze zásnubními prsteny, aby se oba oficiálně zasnoubili ještě před příjezdem „kvůli lidem“. To Jonny už nevydýchá a z vlaku uteče a dál jede stopem. Poté se Ines pohádá s Irene a jde si sednout jinam do vlaku. Matka Irene se zasekne na nádraží, když si jde pro noviny, takže v kupé zůstane jen otec Heinz. Na československých hranicích ho ovšem podezírají z pašování, protože jeden člověk s mnoha kufry se jim nezdá a z vlaku ho vyvedou. Pokračuje už tedy jenom Ines a ostatní shánějí autostop.
Sledujeme náhodná, krátkodobá setkání. Jonny jede s kamioňákem přes Prahu, chvíli s Holanďankou Shireen do hippie komunity, jindy přenocuje u záhadného hodináře, setká se s kolegy z práce a sbalí tři stopující dívky, Fränze, Grille a Evelyn. Přes Budapešť pak pokračují dále k cíli do Nesebaru. Je tu nalezená želva, tantrický sex, vzkazy křídou na dohodnutých místech, bulharský svůdce turistek, symbolické hození hodinek do moře, krádež kufrů ve vlaku, boj dívek o muže a zásah policie. Nakonec se všichni sejdou, i když lecčím změnění, a dohodnou se, že za rok se pojede na Balaton. Milá letní komedie s hlubšími podtexty ukazující absurditu doby s nemožností cestovat mimo vymezené země a fenomén autostopu, který v té době nabízel určitou svobodu.
Hrají: Gudrun Ritter, Kareen Schröter, Bohumil Vávra, Fred Delmare, René Rudolph, Odette Bereska
Režie: Herrmann Zschoche
Hudba: Günther Fischer
Kamera: Günter Jaeuthe
Střih: Monika Schindler
Kostýmy a make-up: Günther Pohl
Zvuk: Christfried Sobczyk