Na dohled od slavné Akropole se nachází jedna z nejnuznějších athénských čtvrtí. V improvizovaných příbytcích zde žije rozmanitá komunita sběračů kovového odpadu. Ještě před úsvitem vyráží ve svých tříkolových náklaďáčcích do ulic řecké metropole. Staré ledničky, televize, drátěné matrace a veškerý myslitelný kovový odpad pak ke konci dne odvezou do sběrných dvorů a s minimálním výdělkem se vrací za svými rodinami, doufajíce, že druhý den bude jejich úlovek bohatší. Režisér Christos Karakepelis strávil přípravou svého filmu šest let, a dokáže tak divákovi nabídnout navýsost autentický pohled do života lidí, pro které je slovy jednoho z nich kovový odpad „pokladem i milenkou“. Působivý snímek s řadou silných momentů navzdory tématu plyne v poklidné atmosféře a zcela se obejde bez laciného sentimentu. O to silnější je jeho vyznění.
Režie: Hristos Karakepelis
