V prosinci 1989 pozvali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák před televizní kamery několik významných divadelních tvůrců, aby se svěřili se svými nadějemi a očekáváním... Pořad krátce po listopadových událostech roku 1989 bilancoval pohledem divadelních tvůrců předešlá léta nesvobody a otevíral nové perspektivy pro budoucnost. Na pozvání Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka se dostavili na společné shromáždění výrazní představitelé československé divadelní scény a každý z nich získal prostor pro svůj příspěvek, v němž se výrazně odrazila individualita jednotlivých tvůrčích osobností. Rudolf Hrušínský se například zabýval neodbornými zásahy kádrových oddělení do práce a života umělců a jak herectví v těchto nedůstojných podmínkách přestávalo být posláním. Jiří Suchý zauvažoval o autocenzuře a opětovné nutnosti psát svobodně a zároveň věrohodně. Milan Uhde připomněl problém předpojatého přístupu k postavám, který čekal na svou obrodu. S nadhledem sobě vlastním se za hereckým údělem uplynulých let ohlédli také oblíbení herci Pavel Landovský (účastnící se díky záznamu z Vídně), Josef Kemr a Boleslav Polívka.
Moderují: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
Účinkují: Rudolf Hrušínský, Jiří Suchý, Pavel Landovský, Ilja Racek, Josef Kemr, Otomar Krejča st., Bolek Polívka, Pavel Vaculík, Milan Uhde, .....Přemysl Rut, Daniela Fischerová, František Pavlíček
Režie: Ladislav Smoljak
Scénář: Alena Berková, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
Kamera: Miroslav Kodeš, Zdeněk Uher, František Klíma, Jindřich Novotný, Felix Černý, Jiří Siegler
Střih: Jiří Lukášek, Václav Seidl
Scénografie: Miroslav Pelc
Zvuk: Jiří Urban