Deset dní, které otřásly světem81

Historická rekonstrukce událostí Bolševické revoluce, vyvedená s avantgardní pompou tzv. sovětské montážní školy. Dějiny nejsou tím, čím se zdají být.
Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Drama, ohraničené rokem 1917, mapuje události Říjnové revoluce z pohledu bolševiků. – Noha dělníka spočine na carské koruně. V bouřlivé atmosféře se po svržení monarchie ustavuje prozatímní vláda, když v Tavrickém paláci zasedají salónní levičáci. Nic než buržoazie, přisvědčuje Uljanov Lenin, který z pancéřového vozu burcuje davy proti novému zřízení v petrohradských ulicích. Měšťáctvo si vyřizuje účty s dělníky a propukají boje. Město vře neklidem. Kontrarevoluce je poražena, ale revoluční proletariát ještě neodložil své zbraně. Lenin na veřejném zasedání vyhlašuje ozbrojené povstání, načež rudé gardy společně s dělnictvem a námořníky obkličují Zimní palác, kde v malachitových síních schůzuje zoufalá vláda. Bolševické předsednictvo hlásá moc, mír a půdu. Odpovědí je mu z palácového náměstí střelba. Napětí se stupňuje. Ministři neodpovídají na bolševické ultimátum. Z křižníku Aurora vyšlehnou výstřely – signál pro útok rudé masy, která nakonec proráží obranu paláce. Vláda je zatčena. Lenin na tribuně vítězství zvěstuje: „Dělnická a rolnická revoluce se stala skutkem. Ať žije světová revoluce!"