Název tohoto snímku od autorky Mercedes García Guevary je dvojsmyslný – odkazuje jednak na jednu z tanečních figur, otočku, a jednak na současný vývoj tohoto tance, jenž vznikl na přelomu 19. a 20. století v okolí rodícího se Buenos Aires. Autorka zkoumá svět dnešního tanga prostřednictvím výpovědí několika hudebníků, tanečníků a skupin působících na tamější scéně (La Chicana, Las Muñecas, Pablo Mainetti, Brian Chambouleyrón, 34 Puñaladas). Protiváhu k jejich výpovědím tvoří záběry z dnešního Buenos Aires, kde jsou tangu vyhrazena pouze určitá místa (tradiční confiterías) a konkrétní předměty, například taneční boty. Ti, kdo tvrdí, že jsou tanečníky tanga - které bylo původně vyhrazeno pouze mužům - obvykle nosí tradiční oděv. Tento dokumentární film však poukazuje, že jej lze tančit jen v džínách a teniskách. Autorka se nepokouší o odborný přístup (diváci se v jejím snímku nesetkají s historiky ani specialisty v oboru), zaměřuje se na různé varianty tanga a zkoumá současné podoby? tohoto tance, který, jak sama říká, prochází procesem předefinování, a zdaleka ne jen v intencích Ástora Piazzolly.
