Baladický snímek režiséra Fridrika Thóra Fridrikssona Děti přírody (1991) není prvním počinem mladé islandské kinematografie, jenž si dobyl pozornost filmového světa. Stačí si např. připomenout historický film Když letí havran. Příběh starého hospodáře Geiriho, který se na samém sklonku života s přítelkyní Stellou vrací zemřít na opuštěná místa, kde spolu kdysi vyrůstali, je pojat v nejlepších tradicích evropského filmu (čerpá z apokalyptické atmosféry děl Wernera Herzoga, lehce zmiňuje Andreje Tarkovského, a postavou anděla, jehož stejně jako v Nebi nad Berlínem hraje Bruno Ganz, přímo odkazuje k tvorbě Wima Wenderse). Snímek citlivě přibližuje zvláštní zemi s její divokou přírodní krásou i s jejími společenskými problémy (málo obydlený venkov, většina populace žije v největším městě Reykjavíku). Vizuální krásu symbolického road movie (kamera Ari Kristinsson) umocňuje podmanivá hudba Hilmara Örna Hilmarssona. Pětašedesátiletý divadelní herec Gisli Halldórsson rolí Geiriho ve filmu debutoval, stejně jako jeho kolegyně Sigridur Hagalínová. Film byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film roku 1992.
Hrají: Gísli Halldórsson, Sigríður Hagalín, Bruno Ganz, Tinna Gunnlaugsdóttir, Baldvin Halldórsson, Rúrik Haraldsson, Jóhann Sigurðarson, Magnús Ólafsson, Hallmar Sigurðsson, .....Þórarinn Óskar Þórarinsson, Björn Karlsson, Kristinn Ágúst Friðfinnsson, Fridrik Thór Fridriksson, Bryndís Petra Bragadóttir, Egill Ólafsson, Eiríkur Guðmundsson, Guðbrandur Gíslason, Hafliði Magnússon, Karl Jónatansson, Margrét Ólafsdóttir, Jón Ólafsson, Skule Eriksen, Sölvi Fannar Viðarsson
Režie: Fridrik Thór Fridriksson
Scénář: Einar Már Guðmundsson, Fridrik Thór Fridriksson
Hudba: Hilmar Örn Hilmarsson
Kamera: Ari Kristinsson
