Režisér Jaromil Jireš se kromě klasických celovečerních filmů věnoval hodně také filmům krátkometrážním a dokumentům, zaměřeným převážně na lidi - jejich práci, soukromí (obojí mnohdy spolu úzce spjaté), zájmy, životní styl, výjimečnost, apod.
Jedním takovým je i DĚDÁČEK, zachycující pestrý život prostého vesničana Vincence Moštka. Tento moudrý a přes svůj věk stále vitální člověk vypráví na oslavě svých jedenaosmdesátých narozenin. Dovídáme se např. zážitky z mládí a vojny, o jeho velké lásce k přírodě a hudbě, jak žije téměř nedotknut civilizací, bez "moderních vymožeností" a běžných starostí. Dědáček se jeví jako velice zajímavý, upřímný, veselý, srdečný, s až záviděníhodným optimismem a chutí do života. Promlouvají i někteří z rodiny a přátel, všichni o svém blízkém mluví moc hezky, velmi si jej váží. Jedním takovým je i jeho přítel Šimon Pešl.
Na základě tohoto dokumentu pak Jireš (společně s V. Skalským) natočil navazující snímek Cesta do Prahy Vincence Moštka a Šimona Pešla z Vlčnova l. p. 1969.
