Shakespearovské monology76

V roce 1964 vznikla v Československé televizi idea oslavit 400 let od narození velkého anglického dramatika W. Shakespeara (1564–1616) zaznamenáním vybraných monologů a částí jeho her v interpretaci našich největších hereckých osobností, přičemž většina ukázek pochází z představení, které byly v té době inscenovány na Národním divadle. Ve spolupráci s Divadelním ústavem vznikl cyklus, jehož první část divákům chceme představit právě v roce, kdy si připomínáme čtyři sta let od úmrtí velkého dramatika.... Záznam, který diváci mohou poprvé po padesáti letech od premiéry zhlédnout, vznikl rekonstrukcí z dochovaných filmových materiálů a negativů.

V první části shrnuje přední český anglista, profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Zdeněk Stříbrný dochovaná fakta ze života dramatika a z jeho díla upozorňuje zvláště na vznik dvou komedií, které jsou zařazeny v ukázkách – Veselé paničky windsorské (z inscenace, která se v Národním divadle hrála v letech 1962- 1965 v režii J. Pleskota) a Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete. V podání Libuše Havelkové uvidíme z první komedie scénu, v níž panna Čiperná zve rytíře Falstaffa na dostaveníčko se dvěma měšťankami, v následující scéně si Falstaff v podání Jana Pivce „líže rány" poté, co byl vyhozen i s košem špinavého prádla do řeky. Třetí monolog byl vybrán ze hry Večer tříkrálový, která se v šedesátých letech hrála na Národním divadle pod názvem Cokoli chcete (opět v režii J. Pleskota). Vybrána byla scéna, kdy Malvolio (v podání Otomara Krejči) obdrží falešné milostné psaníčko a naparuje se v domnění, že se stane manželem hraběnky Olivie a získá tím neomezenou moc nad ostatními. Ukázky byly inscenovány v televizním prostředí.

Druhá část cyklu je věnovaná Shakespearově tragédii Romeo a Julie. Nejprve přední český anglista profesor Z. Stříbrný diváka provede historií inscenování této slavné tragédie na našich jevištích až po současnost šedesátých let – tedy slavnou inscenaci Národního divadla v režii Otomara Krejči a v novátorském překladu Josefa Topola s Janem Třískou a Marií Tomášovou v titulních rolích. Premiéru měla 25. 10. 1963 a do derniéry 11. 9. 1967 se odehrálo 110 repríz. V zařazených ukázkách můžeme vidět některé vybrané scény v podání J. Třísky (Romeo), O. Scheinpflugové (chůva), L. Munzara (Merkuzio) a R. Lukavského (bratr Lorenzo). Ukázky jsou inscenovány v televizním prostředí.

V předmluvě ke třetímu dílu cyklu se profesor Stříbrný nejprve věnuje literatuře, která o velkém dramatikovi vznikla. Moderním a ve své době objevným pohledem rozebírá tragédii Hamlet, kterou dramatik vybudoval na půdorysu „tragédie pomsty" a z dnešního pohledu ji lze přirovnat k detektivce. Následně rozebírá přelomovou inscenaci Národního divadla v titulní roli s R. Lukavským, která měla premiéru 27. 11. 1959. V režii J. Pleskota a v současném překladu Z. Urbánka inscenace představila titulního hrdinu nesmrtelné tragédie jako myslící bytost, individualitu. Uvidíte vybrané úryvky z této slavné tragédie v mistrném podání Radovana Lukavského a Vítězslava Vejražky. Ukázky z této inscenace byly pořízeny v televizním studiu.

Profesor Stříbrný v předmluvě ke čtvrtému dílu reflektuje, jak se dramatikova díla zobrazují v různých dobových médiích – rozhlase, filmu, televizi. Chopili se jich různí tvůrci zvučných jmen O. Welles, G. Kozincev, J. Trnka, L. Olivier... A vnímavý současný divák si může domyslet paletu mnoha tvůrců a zpracování, které vznikly v dalších padesáti letech... Úvodem zazní Antoniův monolog nad Caesarovým hrobem v mistrném podání Otakara Brouska z tragédie Julius Caesar. Následuje ukázka ze slavného Othella s jedinečným Janem Pivcem jako proradným Jagem a Vítězslavem Vejražkou v monologu Othella před jeho tragickým činem. Následuje ukázka z komedie Sen noci svatojánské, v níž se zaskvěla Vlasta Fabianová v roli Titánie. Obě poslední představení měla v Národním divadle premiéru v roce 1963.

Profesor Stříbrný v posledním dílu cyklu vypráví o polemikách, které provázejí Shakespearovu osobnost, neboť někteří badatelé i kvazibadatelé se domnívají, že autorem slavných děl byl někdo jiný. Žádná taková domněnka není potvrzována dochovanými archiváliemi nebo fakty, rozborem díla atd. A toto Stříbrného tvrzení platí dodnes... Poslední ukázky jsou z děl Richard III. v titulní roli s R. Kovalem, Macbeth – s M. Vášovou coby Lady Macbeth, ve slovenské verzi s L. Chudíkem v roli Macbetha. Monolog ze hry Král Lear přednese opět M. Vášová v roli Goneril. Slavným monologem Merkucia o královně Mab z tragédie Romeo a Julie v podání L. Chudíka celý cyklus končí.