Docela malá povídka

Sovětský barevný film Sergeje JutkevičeDocela malé povídka, natočený na 70mm formát, je dalším příspěvkem k tématu literatura-film. Námětem není tentokrát určité literární dílo, ale spojuje se tu několik dějových a myšlenkových vrstev – události kolem nepochopené premiéry „Racka“, Čechovův literární zápas a život se prolínají se vzpomínkami na Liku Mizinovovou, jejíž osud inspiroval Čechova k vytvoření hry, znamenající zvrat v tehdejší dramatické tvorbě. Není to bolestný milostný příběh o štěstí a smutku, o nepostižitelné lásce, ale film o odpovědnosti umělce k vlastnímu dílu, k sobě samému. Jestliže Lika v závěrečné scéně říká, že „hlavní věcí není sláva ani lesk, ale umění trpět,“ pak Jutkevič jde dále: pro Čechova je i ve filmu – jako v jeho tvorbě a životě – hlavní věcí dopátrat se pravdy, byť hořké.