Something Weird48

Jeden z nejpodivuhodnějších kousků v kariéře Herschela G. Lewise a paracinematické kultury konce 60. let vůbec, se právem – a s uvědomělou podbízivostí – pyšní jménem Something Weird. Jako divácké lákadlo Lewisovi tentokráte vzácně neposloužila ani erotika, ani gore, nýbrž groteskní fantazie. Vyprávění filmu by se dalo přirovnat ke „„kuriálnímu běhu" z knihy Alenčina dobrodružství v říši divů Lewisova jmenovce. V rámci něj je Alenka zvířátky iniciována do naruby převrácených či zcela rozvolněných zákonitostí jejich světa; během soutěžní disciplíny se má Alenka spolu s neobyčejnými bytostmi bezděčně rozutéct do lesa. Nevyhrává nikdo nebo respektive všichni: není zde totiž nějaký konkrétní cíl, rozumná motivace, pravidla – jedině tak může vyvstat pravá podstata hravosti.

Kuriální (nebo lépe kuriózní) mozaika filmu zpravuje o mladíkovi, jenž nabyl nadpřirozené schopnosti po zohavení vysokým napětím, o sériovém vraždění tajemného vraha, a aby toho nebylo málo, o divotvorném vplížení noční můry ztělesněné čarodějnicí, jejíž podobnou stylizaci nacházíme v Čaroději ze země Oz (opakovaně se později zjevuje také v dílech Davida Lynche). Kauzální logika klasicky zakořeněná ve velkých vyprávěních naší kultury je v Something Weird vystřídána nepředvídatelnou spontaneitou, kterou vykazuje i neotesaný styl, diletantským úsilím rezignující na jakoukoli bezešvou uhlazenost. Lewis tímto filmem zároveň prokázal svou exploatační citlivost; po snímcích jako Hallucination Generation nebo The Weird World of LSD se zařadil ke skvadře prvních pionýrů, senzacechtivě zužitkovávajících pro fikční film dobový poprask okolo fenoménu LSD .