Herečka
1976Film - Fantasy
1974
Bože, jak hluboko jsem klesla!
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Thriller
Film - Drama
1973
1972
Film - Mysteriózní, Thriller
Film
1971
Film - Drama
Mazzabubù... quante corna stanno quaggiù?
Film - Komedie
1969
Film - Horor, Drama
Film - Mysteriózní, Thriller, Drama
Film - Western
Film - Krimi, Drama
1968
Film - Drama
Film - Thriller, Drama
Film - Drama
1967
Film - Western
Film - Muzikál, Romantický, Fantasy
Film - Krimi, Drama
1966
Film - Drama
1965
Film - Western
Film - Komedie, Drama
Film - Muzikál
1964
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
1963
Film - Komedie, Sci-Fi
Italská herečka Rosemary Dexter měla anglický původ a narodila se na konci druhé světové války v Pákistánu, který tehdy ještě patřil do britské koloniální říše. Koncem padesátých let přijela do Itálie s rozhodnutím stát se herečkou, trvalo jí to ale několik let. První roli dostala ve sci-fi komedii OMICRON (1963), vzápětí hrála titulní postavu v adaptaci slavné Shakespearovy hry ROMEO A JULIE (Giulietta e Romeo, 1964) v režii Riccarda Fredy.
Během šedesátých let pak Rosemary Dexter vytvořila několik dalších velkých rolí, dvakrát hrála ve dvojici s francouzským hercem Jacquesem Perrinem, který tehdy pracoval v Itálii (POLOVIČNÍ MUŽ – Un uomo a meta, 1966). Jako jedna z mála hereček zastupovala ženské pohlaví ve westernu PRO PÁR DOLARŮ NAVÍC (Per qualche dollaro in piu, 1965) a v britském dramatu VE ŠLÉPĚJÍCH SPASITELE (The Shoes of the Fisherman, 1968). V Británii v té době natočila ještě kriminálku POMSTA ZA SVATÉHO (Vendetta for the Saint, 1969) s Rogerem Moorem. Připomeňme také film LÉTO VE ČTYŘECH (Un estate in quatro, 1969) s kriminálním příběhem o setkání italského a švédského manželského páru, kde hrála s Giulianem Gemmou a švédskými hvězdami Bibi Andersson a Gunnarem Björnstrandem.
Méně významné role hrála ještě v sedmdesátých letech, naši diváci ji mohli zaznamenat ve slavné komedii Luigi Comenciniho BOŽE MŮJ, JAK HLUBOKO JSEM KLESLA (Mio Dio come sono caduta in basso!, 1974). V téže době se ale stáhla do soukromí a na další práci před kamerou rezignovala. Později přijala pohostinství svých přátel z rodiny Vanni a obývala jejich dům v městečku Recanati na jadranském pobřeží. Poslední léta žila zcela sama a bojovala s vážnou nemocí. Zemřela počátkem září 2010 ve věku 66 let, vzhledem k osamělému životu bylo její tělo nalezeno až po několika dnech. V italské kinematografii po ní zůstala stopa v podobě 30 natočených filmů.