Italská herečka Silvana Pampanini si období hvězdné slávy užívala v padesátých a šedesátých letech 20. století, cestu na stříbrné plátno jí jako u mnoha jiných krásek otevřelo vítězství v soutěži Miss Itálie. Předky měla v Benátkách, sama se ale narodila v Římě, kde za druhé světové války začala studovat na konzervatoři operní zpěv a hru na klavír. Předpoklady k uměleckému uplatnění měla ostatně v rodině, její tetou a první učitelkou zpěvu byla kdysi slavná italská sopranistka Rosetta Pampanini (1896-1973).

Do soutěže Miss Itálie 1946 ji přihlásil její učitel zpěvu na konzervatoři a právě toto klání vyneslo Silvanu Pampanini na výsluní popularity. Odborná porota zvolila sice na první místo Rossanu Martini, veřejnost ale preferovala Silvanu a nesouhlas s rozhodnutím poroty vedl až k pouličním nepokojům, jež musela rozehnat policie. Mezitím díky pěvecké průpravě Silvana Pampanini začala natáčet v rozhlase, s operními áriemi také vystupovala na koncertech, první menší role dostala i ve filmu.

Až koncem čtyřicátých let začal stoupat její význam jako filmové herečky, první hlavní roli hrála v hudebním filmu TAJEMSTVÍ DONA GIOVANNIHO (Il segretto di Don Giovanni, 1948), kde byl jejím partnerem operní pěvec Gino Bechi. Další velké postavy v historických kostýmech ztvárnila ve filmech OK, NERONE (OK, Nero, 1951), RYTÍŘ BEZ ZÁKONA (Le avventure di Mandrin, 1952) nebo ve francouzském životopisném snímku KOENIGSMARK (1952). Velké příležitosti vyšších uměleckých hodnot dostala od významných režisérů jako byl Giuseppe de Santis (ŽENICH PRO ANNU ZACCHEOVOU – Un marito per Anna Zaccheo, 1952) nebo Luigi Zampa (PROCES PROTI MĚSTU – Processo alla città, 1954), s Albertem Sordim vytvořila ústřední pár v Comenciniho filmu KRÁSKA Z ŘÍMA (La bella di Roma, 1955).

Celá padesátá léta patřila Silvana Pampanini k nejlépe placeným italským umělkyním, kromě herectví se nadále věnovala zpěvu, operní árie prezentovala na koncertních vystoupeních v nejslavnějších divadlech, svou krásu zúročila také jako modelka. Přišla i nabídka z Hollywoodu, kterou ovšem Silvana odmítla, protože měla obavu z angličtiny a nechtěla se stát terčem posměchu. Naproti tomu velké role hrála například ve Francii (VĚŽ NESLESKÁ – La tour de Nesle, 1955) i v dalších evropských zemích, zvláště oblíbená byla v Řecku a Španělsku.

Pro bulvární média byla Silvana Pampanini dlouhá léta oblíbeným soustem, řada jejích „ověřených“ milenců však zůstává spíše jen ve sféře dohadů. Byli s ní spojováni slavní herci Omar Sharif, Tyrone Power nebo Orson Welles, stejně tak i hlavy států, například egyptský král Farouk I. Sama Silvana Pampanini přiznala letitý vážný vztah s mužem mimo oblast šoubyznysu, jejich chystaný sňatek se však nekonal kvůli jeho předčasnému úmrtí. Mezitím slavila další úspěch ve spojení s režisérem Giuseppe de Santisem; koprodukční film CESTA DLOUHÁ JEDEN ROK (La strada lunga un anno, 1958) byl sice nominován na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film, v Itálii se ale potýkal s nezájmem producentů o tvorbu levicově zaměřeného režiséra.

V šedesátých letech se Silvana Pampanini před kamerou objevovala spíše již jen výjimečně, za připomenutí stojí alespoň film Dina Risiho GAUČO (Il gaucho, 1965) s Vittoriem Gassmanem v hlavní roli. O rok později se po dvaceti letech rozhodla ukončit svou uměleckou dráhu, odešla do soukromí a starala se o své rodiče. Několik menších rolí ve filmu i televizi během 70. a 80. let bylo již jen slabým odleskem dávné slávy předešlých dekád.

Poslední léta života trávila Silvana Pampanini střídavě v Monaku a v Římě, jako čestný host se objevovala na různých společenských akcích, několikrát byla například pozvána na festival do Benátek. V roce 2003 obdržela Řád za zásluhy v oblasti kultury. V rámci svých veřejných vystoupení až do vysokého věku poskytovala také rozhovory, v nichž se se sympatickým nadhledem vracela ke své předčasně ukončené kariéře. Její pohled byl koneckonců vlastní přirozené a skromné povaze, jíž si získala Itálii krátce po druhé světové válce. Silvana Pampanini zemřela v Římě 6. ledna 2016 ve věku 90 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře