Minoru Čiaki

Minoru Čiaki, japonský charakterní herec, který se stejně dobře zhostil komických jakož i nepříjemných postav, se narodil jako Kacuharu Sasaki na ostrově Hokaidó (některé zdroje uvádějí jako datum narození 28. dubna 1917). Promoval na tokijské Univerzitě Čúó (Chuo University Tokyo) z ekonomie a obchodu, prakticky záhy ale zjistil, že ho více přitahuje divadlo. V roce 1937 začal studovat herectví u Šin-Cukidži Gekidan (Nová herecká společnost z Cukidži) a během 2. světové války pracoval jako režisér u divadelní společnosti Bara-Za.

Na jevišti, konkrétně v představení hry "Dataii" (kterou později zadaptoval pro film MLČENLIVÝ SOUBOJ, 1949), si Čiakiho jednou všiml režisér Akira Kurosawa a doporučil mu zkusit to u filmu. Čiaki se stal rázem jedním z oblíbenců tohoto velkého filmaře, který ho obsadil do kriminálního thrilleru TOULAVÝ PES (1949) a následně do desítky dalších svých filmů. Minoru Čiaki se zaskvěl jako dobromyslný samuraj Heihači v legendárním filmu SEDM SAMURAJŮ (1954) – jeho Heihači umřel ve filmu jako první, ve skutečném životě však Čiaki ostatních šest herců přežil - nebo jako legrační uprchlík Tahei v dobrodružné akční komedii TŘI ZLOČINCI VE SKRYTÉ PEVNOSTI (1958).

Jako vedlejší herec se později uplatnil v mnoha filmech. V roce 1975 prodělal mrtvici, ze které se ale zotavil a v roce 1986 získal cenu Japonské filmové akademie pro “nejlepšího herce“ za své vystoupení ve filmu HANA IČIMONME (1985) – stejná role mu vynesla i dvě další zvláštní filmové ceny (Mainiči Šimbun a Hoči). Film vypráví o bývalém univerzitním profesorovi, který je kvůli Alzheimerově chorobě vyhozen z muzea, kde pracuje a péče o něj se nakonec ujímá jeho snacha. Se ženou Fumie měl tři syny – je otcem herce Kacuhika Sasakiho. Minoru Čiaki zemřel na kardiopulmonální selhání v roce 1999.

Marek "džanik" Janík