Jorga Kotrbová

Odvážná nohatá Lenka s těžkými blonďatými copy a klukovským chováním v TRÁPENÍ, půvabná něžná ZLATOVLÁSKA po boku Petra Štěpánka, ale i rozmarná černovlasá princezna, trápící své okolí mlčením v pohádce HONZA MÁLEM KRÁLEM vedle Jiřího Korna.... Především ovšem vynikla herečka s nezvyklým severským jménem ve filmových a televizních rolích jako prototyp současných, emancipovaných, často seobeckých a arogantních dívek a mladých žen, atraktivních, žádoucích, ale zhusta nevěrných a povrchních.

Filmovat začala už ve 14 letech, kdy plachou školačku obsadil režisér Karel Kachyňa do hlavní role lyrického příběhu o dívce osamocené ve společnosti vrstevníků, která se spřátelí s divokým koněm. Jorga byla nejen ten správný typ, ale splňovala další i další předpoklad role - milovala zvířata a koně především. Kachyňův šestý smysl pro nadějné talenty tak nezklamal, mladičká Jorga se rázem stala hvězdou, protože se své úlohy zhostila přirozeně a s mimořádným citem. Díky této roli se Jorga na čas ocitla v izolaci od svých vrstevníků stejně jako její hrdinka. Jenže všechno zlé je pro něco dobré. Na základě její Lenka z TRÁPENÍ se vzápětí ozvalo vedení vinohradského divadla a pozvalo ji, aby zaskočila za těhotnou členku souboru v Millerově Honu na čarodějnice. Jorgu úloha Betty Parisové naprosto pohltila.

Díky zkušenosti na jevišti opustila svůj sen studovat veterinární lékařství a začala se poctivě připravovat na přijímací zkoušky na DAMU. DAMU ukončila v roce 1969 a okamžitě natoupila do angažmá v realistickém divadle.

Film, který její hereckou kariéru odstartoval, Jorga neopustila. Ještě téměř k dětským postavám patří Barborka ze ZLATÉHO KAPRADÍ (1963), následovaly dívčí role v LÁSCE NEBESKÉ; MÍSTU V HOUFU; MARATÓNU; FLIRTU SE SLEČNOU STŘÍBRNOU či v UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA. v té době ukončila divadelní fakultu a hlavně díky televizním postavám se začala přehrávat z rolí sympatických dívěk v nepříliš chrakterní, vyzývavé, lehkomyslné, často maloměšťácké slečinky - např. Jitka v PŮLNOČNÍ KOLONĚ po boku Jaromíra Hanzlíka, s nímž se v obdobné roli sešla i ve Vorlíčkově filmu DVA MUŽI HLÁSÍ PŘÍCHOD. Vyjímku tvoří vesnická dívka Anděla, nejmladší dcera v drsném snímku Václava Gajera KATEŘINA A JEJÍ DĚTI. V 70. letech hrála větší role ještě v několika pohádkách a komediích (HONZA MÁLEM KRÁLEM; JÁ UŽ BUDU HODNÝ, DĚDEČKU). K nejvýraznějším z nich patří zřejmě role Evy Novákové z úsměvného snímku PÁTEK NENÍ SVÁTEK režiséra Fuky, na který o dva roky později navázalo pokračování V PODSTATĚ JSME NORMÁLNÍ.

v 80. letech se Jorga pomalu od filmu odkláněla, více se realizovala na jevišti a renomé získala také jako skvělá dabérka (M.A.S.H.). v 90. letech jsme tuto oblíbenou filmovou a televizní herečku vidět např. v komedii Zdeňka Tyce UŽ, v níž v roli svérázné tety opět dokázala, že i když jí léta přidala na vráskách, zdaleka jí neubrala na profesionální lehkosti a vervě, s nimiž se před filmovou kamerou vždy pohybovala.

Elisebah