Herečka
1954Film - Dokumentární
1941
Film - Komedie
1940
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický
1939
Film - Komedie
Film - Komedie
1938
Film - Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
1937
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Pohádka, Rodinný, Drama, Fantasy
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Komedie
1936
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie, Sportovní
Film - Komedie
1935
Film - Komedie
Film - Komedie
Naši herci co by pouliční zpěváčci
Film - Hudební, Krátkometrážní
1934
Film - Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama, Historický
1933
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1932
Lelíček ve službách Sherlocka Holmese
Film - Dobrodružný, Komedie, Akční
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1931
Film - Komedie, Sportovní
Film - Komedie, Životopisný, Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
1930
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie, Muzikál
1929
Film - Drama
Film - Drama
1928
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
1927
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
1926
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1925
Film - Komedie, Válečný
Film - Komedie
Film - Životopisný, Drama
Film - Drama, Romantický
1924
Film - Drama, Romantický
1922
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Loutkový, Drama
Film - Komedie
1921
Film - Komedie, Krátkometrážní
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
1920
Film - Drama, Romantický
Betty Kysilková se narodila 1. února 1879 v Praze jako Barbora Berghofová. Chybně byla psána jako Betty Kysílková. V mládí snila o divadelní kariéře. Od roku 1905 začala účinkovat na malých pražských divadelních scénách. Později se stala nápovědkou v Uranii a ve Vinohradském divadle (1919 – 1932), kde vytvářela různé menší komediální role. Vrchním rekvizitářem a hercem malých rolí těchto divadel byl její manžel Václav Kysilka (1885 – 1932). Z Vinohrad nakonec herečka odešla na odpočinek.
Kysilková se díky svému menšímu, mohutnému, ale mrštnému tělu skvěle hodila do různých oblíbených komediálních rolí, které ještě více zvýrazňovala svým vysokým hlasem, prudkými pohyby rukou a celého těla, ostře řezanou mimikou a se smyslem pro nadsázku, parodii a sebeshazování.
Před filmovou kamerou se poprvé objevila jako paní purkmistrová v Majerově a Macharově melodramatu MAGDALENA (1920). Již v němém období se stala skvělou představitelku rázných a komických postav a postaviček ve třiceti snímcích (často hrála i v několika snímcích ročně).
Zahrála si v dobových titulech ROZTRŽENÉ FOTO (tlustá žena), SÁZKA O HUBIČKU (Fróny), MNICHOVO SRDCE (Anna), MANŽELÉ PANÍ MILENY (zbohatlíkova žena), IRČIN ROMÁNEK I. a II. (služka Anna), VENOUŠEK A STÁZIČKA (paní Nesvačilová), DEJTE SE OMLADIT (Kordula Máčková), ADAM A EVA (služka Máry), JOSEF KAJETÁN TYL (farářova hospodyně), JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (Eližběta Vaňousová – Pecková), POHÁDKA MÁJE (farářova hospodyně), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (paní Palivcová), LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ (hokynářka Hroznata Šnytlíková), MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (jasnovidka Štefanie Lesczynská), HŘÍCHY LÁSKY (nápověda ve Velkém divadle) nebo TAKOVÝ JE ŽIVOT (výplatčí).
V němé éře vytvořila s Antonií Nedošinskou (obě často vytvářely podobné role) komickou titulní dvojici trhovkyň Nanynky a Katynky v Kubáskově melodramatu PANÍ KATYNKA Z VAJEČNÉHO TRHU (1927) a titulní roli rázné a chudé Peštové v oblíbeném přepisu Langrovy divadelní hry VELBLOUD UCHEM JEHLY (1926) režiséra Karla Lamače.
Ve zvukovém filmu hrála opět malé role. Většinou hrála paničky z vesnic a z měst (MILÁČEK PLUKU, JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ, LÍZIN LET DO NEBE, DOKUD MÁŠ MAMINKU, KANTOR IDEÁL), rázné matky (CÁCORKA, ADAM A EVA), záporné role drben (ŽENA NA ROZCESTÍ, KARIÉRA MATKY LÍZALKY, JARČIN PROFESOR), sousedky (MANŽELSTVÍ NA ÚVĚR, BLÁHOVÉ DĚVČE), energické manželky (ANITA V RÁJI, ŠVANDA DUDÁK, ROZVOD PANÍ EVY), bytné či domovnice (FIDLOVAČKA, SKALNÍ ŠEVCI, POSLEDNÍ BOHÉM, SVÍTÁNÍ, UMLČENÉ RTY) a další.
Z jejích významnějších a větších rolí ve zvukové éře si ještě připomeňme: neodbytnou vdavekchtivou vdovu Ouholičkovou v Innemannově komedii MUŽI V OFFSIDU (1931), hospodyni Barboru ve druhém díle s názvem NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ (1932) Gustava Machatého, španělskou doňu ve snímku LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (1932) Vlasty Buriana a Karla Lamače, vdovu Františku Plicovou v Lamačově komedii FUNEBRÁK (1932), ráznou manželkou v kabaretu Cafourkovou v JEDENÁCTÉM PŘIKÁZÁNÍ (1935) Martina Friče, Barboru Štětivcovou v oblíbené operetce NA TÝ LOUCE ZELENÝ (1936) Karla Lamače či pacientovu manželku v komedii U POKLADNY STÁL... (1939).
Ve zvukové éře sehrála pouze jednu jedinou hlavní roli Kateřiny Vomášené ve Špelinově komedii PANÍ KAČKA ZASAHUJE... (1939). Úplně poslední postavou Betty Kysilkové byla domovnice Šťastná v komedii PANTÁTA BEZOUŠEK (1941) Jiřího Slavíčka.
Příležitostně pracovala pro rozhlas. Ještě v roce 1947 byla zařazena v hereckém seznamu zestátněné československé kinematografie. Oblíbená představitelka výřečných ženských a tetek a sousedek Betty Kysilková zemřela zapomenuta v sanatoriu v Mělníku 21. října 1951 ve věku sedmdesáti dvou let.