Beta Poničanová

Beta Poničanová

Osobnostcsfd.cz

Herečka

5%
Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1979

Sonatína pre páva

Film - Drama

Sto hodín do zatmenia

Film - Psychologický, Drama


1977

Volání rodu

Film - Dobrodružný

Na veliké řece

Film - Dobrodružný

John Gabriel Borkman

Film - Drama


1976

Nad ránom

Film - Drama


1975

Zlatí chlapci

Film - Komedie


1974

Do zbrane, kuruci!

Film - Drama, Historický

Škriatok

Film - Komedie

Siroty

Film - Pohádka, Drama

Prvý deň karnevalu

Film - Drama


1972

Dámsky večierok

Film - Drama

Prúd

Film - Drama

Stará láska sa predsa dočkala

Film

Dom zlomených sŕdc

Film - Drama

Hostinec Jamaica

Film


1971

Zojka a Valerija

Film - Drama


1970

Ujo Váňa

Film - Drama

Strach z pekla

Film - Komedie

Don Carlos

Film - Drama


1969

Kolonie Lanfieri

Film - Dobrodružný, Drama, Romantický, Akční

Rozmajrín

Film - Komedie


1968

Dobrodružstvo pri obžinkoch

Film - Komedie

Dom uprostred neba

Film - Drama

Predposledné dni

Film - Drama


1967

Ženský zákon

Film - Komedie

Rok na dedine

Film - Hudební

Profily

Seriál - Dokumentární

Starvelská tragédia

Film - Krimi, Mysteriózní, Drama

Öngyilkosság

Film - Krátkometrážní, Drama


1966

Konec srpna v hotelu Ozon

Film - Sci-Fi, Thriller, Drama, Fantasy


1964

Balada o Vojtovej Marine

Film - Drama

Dundo a tí druhí

Film - Hudební, Komedie


1963

Ivanov

Film - Psychologický, Drama


1962

Polnoc bude o päť minút

Film - Drama


1961

Chvíle rozhodnutí

Film - Povídkový


1959

Muž, ktorý sa nevrátil

Film - Krimi


1958

Šťastie príde v nedeľu

Film - Komedie

Dáždnik svätého Petra

Film - Komedie


1954

Drevená dedina

Film - Drama


1953

Rodná zem

Film - Komedie, Muzikál


1950

Priehrada

Film - Drama

Boj sa skončí zajtra

Film - Drama

Kozie mlieko

Film - Komedie


1948

Vlčie diery

Film - Válečný, Drama


1937

Matčina zpověď

Film - Drama


Hostka

1979

Stretnutie v Tajove

Seriál

Životopis

Beta Poničanová se narodila jako Alžbeta Kindermayová 26. září 1908 v Predajné u Banské Bystrice do rodiny notáře. Nejprve se na začátku 30. let stala ochotnickou herečkou ve svém rodném kraji. Roku 1933 zprvu vystudovala bratislavskou Hudební a dramatickou akademii. Zprvu hostovala (1933 – 1936), poté vystupovala v české (1936 – 1938) a až do odchodu na odpočinek ve slovenské činohře (1938 až 1980) Slovenského národního divadla v Bratislavě.

Věnovala se i uměleckému přednesu. Slovenská herečka Beta Poničanová patřila k předním dramatickým herečkám. Největší vliv v počátcích měl na ní režisér Viktor Šulc. Jako charakterní realistická herečka Beta Poničanová s dokonalým přednesem a artikulací stihla projít všemi typy herecké práce a i žánrové repertoárové rozmanitosti. Začínala milovnicí, bujarými koketami, z komediálních salónních her a frašek, od neutuchajících hrdých žen s originalitou a svérázností, až po staré ženy, stařeny, babičky a chůvy, často hrdé, zatrpklé, despotické, příkré, panovačné a osamělé.

Zahrála si např. Doňu Bernardu („Dům doni Bernardy“), Maru („Statky – zmatky“), Alžbětu Kristekovou („Sonatina pro páva“), Capkovou („Dobrodružství při obžínkách“), Paní Pernellovou („Tartuffe“), Babičku („Lucerna“), Vilmu („Půlnoční mše“), Zuzku Javorkovou („Ženský zákon“) aj.

Před filmovými kamerami debutovala zásluhou českých filmařů jako milá čeledína Ďurka (Štefan Figura) Marka Mešková v melodramatu Karla Špeliny MATČINA ZPOVĚĎ / MATKINA SPOVEĎ (1937).

Po téměř třiceti letech Poničanovou před české filmové kamery zval výhradně režisér Jan Schmidt, v jehož filmech vytvořila své nejvýraznější a velké role své kariéry: nešťastná vůdkyně Dagmar Hubertusová zvaná Stará (namluvila Olga Scheinpflugová) v tragické apokalypse KONEC SRPNA V HOTELU OZON (1966), Saba (mluví Marie Vášová) v koprodukční dobrodružné KOLONII LANFIERI (1969) a pravěká stařena Tlapa (mluvila jí opět herečka Marie Vášová) ve dvou dílech trilogie NA VELIKÉ ŘECE (1977) a VOLÁNÍ RODU (1977) podle románů Eduarda Štorcha.

Do slovenské kinematografie vešla až v druhé polovině 40. let. Postupně hrála ve snímcích VLČIE DIERY (matka Svrčinová), PRIEHRADA (pošťačka), KOZIE MLIEKO (selka), RODNÁ ZEM (Hrstková), DREVENÁ DEDINA (Katra Mikulová), DÁŽDNIK SVÄTÉHO PETRA (Adamcová), ŠŤASTIE PRÍDE V NEDEĽU (Pišlová), MUŽ, KTORÝ SA NEVRÁTIL (Tomovičová), IVANOV (Zinaida Lebedevová), ROK NA DEDINE (Trúbeľková), PÁNI SA ZABÁVAJÚ (mamá Deminová) či DO ZBRANE, KURUCI! (matka Michaličová).

Ač slovenská herečka, v její filmografii je první a poslední film český. Na svém kontě má pět českých snímků a na patnáct filmů slovenských. Stala se výraznou slovenskou charakterní herečkou, jež v mládí disponovala i atraktivním zevnějškem.

Často vystupovala v rozhlase („Vojenský zběh“, „Když jubilant pláče“, „Sirota Podhradských“, „Už jsou všichni v jednom pytli“, „Dobrodružství Huckleberryho Finna“, „Přijde čas“, „Mozolnatci“, „První hodinky“, „Ženský zákon“, „Fuk a Huk“, „Není tu místo pro holuby“, „Zlatá příze“, „Průvod andělů“, „Voják a růže“, „Divoké labutě“, „Živý bič“ atd.), dabingu, televizních filmech (CHVÍLE ROZHODNUTÍ, DUNDO A TÍ DRUHÍ, BALADA O VOJTOVEJ MARÍNE, ŽENSKÝ ZÁKON, DOBRODRUŽSTVO PŘI OBŽÍNKOCH, ZOJKA A VALÉRIA, ŠKRIATOK, SIROTY, STRETNUTIE V TAJOVE apod.), seriálech a i v záznamech divadelních her (STRACH Z PEKLA či JOHN GABRIEL BORKMAN).

Za výkon matky Svrčinové ve snímku VLČIE DIERY (1948) se stala nositelkou Národní ceny (1949) a za své celkové herectví získala Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1960) a titul Zasloužilé umělkyně (1967). Řadu let se Beta věnovala pedagogické práci na bratislavské Vysoké škole múzických umění (VŠMU).

A na přelomu 70. a 80. let definitivně Beta Poničanová opustila divadlo a odešla do soukromí. V 80. letech se na veřejnosti a v uměleckém životě objevovala skutečně ojediněle a výjimečně. Beta Poničanová zemřela 20. prosince (některé prameny uvádějí již 18. prosinec) 1987 v Bratislavě ve věku sedmdesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.