Roza Schlesingerová

O herečce Roze Schlesingerové mnoho informací, jak z osobního, ale hlavně z profesního života, není. Narodila se v červnu 1874 ve Vídni jako Rozalia Börová, bývala uváděná jako Roza, ale i Rosa, v Čechách pak bylo její příjmení počeštěno jako Bérová, ale i komoleno jako Bönová či Bénová.

Její rodiče byli Johan a Marie Börovi, bohužel další informace z jakého prostředí poházela nemáme. V roce 1901 se ve Vídni provdala za herce a architekta Alfreda (Carla) Schlesingera. Dlouhá léta žili ve Vídni, bohužel informace, kde všude ve Vídni hrála, nemáme. Jediné, co z dostupných informací víme, že působila i jako recitátorka a divadelní nápověda.

Po roce 1919 přesídlili s manželem natrvalo do Československa, nejdřív působili ve Varnsdorfu, a pak od roku 1923 v Praze. Příležitostně tu působila jako host v pražském německém divadle, ale hlavně se uplatňovala v němých filmech.

Do českého filmu vstoupila poprvé v roce 1926 a do konce němé éry natočila na 20 filmů, jak epizodky, tak i výraznější role. Z jejich výraznějších rolí stojí za připomenutí filmy Lásky Kačenky Strnadové (přepadená domovnice), Švejk v ruském zajetí (hraběnka Taxilová), Batalion (Rokosová), Mlynář a jeho dítě (Záleská), Pancéřové auto (hospodyně u bandity) a Starý hřích (žebračka Světáková)

Dále si zahrála epizodky ve filmech Otec Kondelík a ženich Vejvara (služka), Takový je život (sousedka) a Dům ztraceného štěstí (divačka u soudu).

Ve zvukovém filmu se vzhledem k velmi špatné znalosti češtiny nemohla výrazněji uplatnit. V rozmezí let 1930 až 1938 si zahrála pouze v 15 filmech, ale již jen jako představitelka komparzních roliček, případně epizodek. C. a k. polní maršálek (host v kabaretu), Písničkář (žena ve frontě), On a jeho sestra (sousedka) a Boží mlýny (kmotra při svatbě).

Jedinou její výraznější rolí ve zvukovém filmu byla zrádná hospodská, která nasype Jánošíkovy pod nohy hrách, to se psal rok 1935 a film se jmenoval Jánošík. Poslední film, který natočila, byl Řeka čaruje, kde se objevila jako žena v davu.

Ačkoliv Roza Schlesingerová pocházela ze židovské rodiny, spolu s manželem Alfredem přestoupili zřejmě na křesťanskou víru. V dostupných dokumentech z 30. let je uváděno jejich náboženství jako katolické, tak či onak se tímto způsobem vyhnuli nástupu do jednoho z koncentračních táborů, kam by jistě museli nastoupit, a vzhledem k věku, by zde zemřeli.

Roza Schlesingerová však nakonec zemřela v roce 1946 ve svém vinohradském bytě ve věku nedožitých 72 let a její ostatky byly rozptýleny.

JA.RO.KO.