Herečka
1995Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1994
Film - Drama
1993
Tri poviedky s Karolom Machatom
Film - Komedie, Povídkový
Film - Drama
Film - Pohádka, Fantasy
Film - Pohádka
Seriál - Dokumentární
1991
Film - Drama
Film - Drama
1990
Film - Drama
Film - Komedie, Krimi
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1989
Film - Krátkometrážní, Pohádka
Film - Hudební
Film - Drama
Seriál - Dobrodružný, Mysteriózní, Pohádka
1988
Film - Povídkový
Film - Drama, Romantický
Ja, stará mama, Iliko a Illarion
Film - Komedie, Drama
Film - Pohádka
Film - Drama
Film - Krimi
1987
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Dobrodružný, Rodinný
Film - Pohádka
Seriál - Dokumentární, Komedie, Drama
1986
Film - Drama
Film - Drama
Seriál - Rodinný
Film - Psychologický, Drama
Film - Krátkometrážní
Film - Drama
1985
Film - Drama, Romantický
Film - Hudební, Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1984
Film - Pohádka
Film - Psychologický, Rodinný
Seriál - Rodinný
Film - Drama
1983
Film - Komedie, Pohádka
Film - Krimi
Film - Rodinný
Film - Drama
Film - Drama
1982
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama
1981
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie, Krátkometrážní
Film - Drama
Film - Komedie, Krátkometrážní
1980
Film - Komedie, Historický
Film - Drama
Seriál - Rodinný
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie, Krátkometrážní
1979
Film - Drama
Film - Psychologický, Rodinný
Film - Loutkový, Pohádka
Film - Rodinný
Film - Komedie
Film - Rodinný
1978
Film - Poetický, Drama, Romantický
Film - Rodinný, Drama
Film - Drama
Film
Film - Drama
1977
Sedem krátkych rokov inžiniera Hagaru
Film - Drama
Film - Poetický, Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1976
Film - Psychologický, Drama
Film - Rodinný
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1975
Seriál - Drama
Film - Drama, Romantický
Seriál - Loutkový, Pohádka, Animovaný
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1974
Seriál - Komedie, Povídkový, Rodinný
Film - Pohádka, Drama
1973
Film - Komedie
1972
Seriál - Komedie, Krátkometrážní
Seriál - Komedie, Krátkometrážní
Seriál - Komedie, Krátkometrážní
Film - Drama
Film - Komedie
Film
1971
Film - Komedie
Film
1969
Film - Drama
Film - Komedie
Seriál - Horor, Komedie, Mysteriózní
Film - Drama, Romantický
1968
Film - Komedie
Film - Komedie, Krátkometrážní
1967
Film - Hudební
Film - Drama
1966
Film - Komedie, Mysteriózní, Poetický, Drama
Film - Drama
1965
Film - Komedie
1964
Film - Drama, Historický
Film - Pohádka
1963
Film - Komedie
Film
1962
Film - Komedie, Historický
Film
Film - Drama
1957
Film - Drama, Historický
1956
Film - Drama, Romantický
1950
Film - Komedie
1948
Film - Drama
Vypravečka
1988Film - Drama
1981
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1965
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1946
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Mária Prechovská se narodila 21. ledna 1921 v Trnavě. Po obchodní akademii se rozhodla pro herecké studium ve vídeňském Reinhardtově divadelním semináři (1937 – 1939). První jevištní zkušenosti poté získala v Akademickém divadle v Trnavě (1944 – 1945).
Nakonec se stala velkou vyzrálou a charakterní herečkou v bratislavském Slovenském národním divadle (1945 – 1993), kde setrvala čtyřicet osm let až do svého konečného odchodu na penzi. Už zpočátku své herecké kariéry se stala charakterní herečkou všech různých titulních postav, žánrů a charakterů ze světového a domácího repertoáru, jak v klasickém, tak samozřejmě i v moderním.
Už od mládí byla Mária Prechovská herečkou velmi široké tvůrčí a herecké škály, emancipovaného ženství, emocionality a intelektuality, což jí přineslo psychologicky složité charaktery, moderní herectví, klasické party a až po staré stařenky, matky, babičky, chůvy a babky.
Vynikala jako herečka s kulturou, noblesou a s realistickým herectvím (ovšem s nádechem moderním, nesentimentálním a dramatickým výrazem). Z desítek hereckých příležitostí si uveďme: Vassu Železnovovou („Vassa Železnovová“), Tetu Mary („Stříbrný jaguár“), Contiovou („Zahradníkovo sólo pro bicí (hodiny)“), Pageovou („Veselé paničky windsorské“), Dorinu („Tartuffe“), Titanii („Sen noci svatojánské“) atd.
Dále se objevila v inscenacích „Herodes a Herodias“ (Herodias), „Ljubov Jarová“ (Pí Panovová), „John Gabriel Borgman“ (Ella Rentheimová), „Statky – zmatky“ (Beta), „Ženský zákon“ (Zuza Javorová), „Rok na dědině“ (Sousedka), „Němci“ (Ruth), „Nepřátelé“ (Tatjana), „Diplomaté“ (Gloria Coxová), „Šťastné dny“ (Winnie), „Opory společnosti“ (Slečna Hesselová), „Kdo se bojí Virginie Wolfové“ (Martha), „Pštrosí večírek“ (Rozálie), „Tři sestry“ (Anfisa), „Richard III.“ (Vévodkyně z Yorku), „Milionářka“ (Epifania) nebo „Tanec nad pláčem“ (Rozálie) ad.
Přes své výrazné výkony na jevišti a nesporné herectví, v české a slovenské kinematografii byla využívána žalostně málo. Ve filmu debutovala Mária Prechovská díky českým filmařům. Ve svém prvním a jediném českém filmu stvořila titulní ošetřovatelku v lazaretu Katku v dramatu Františka Čápa BÍLÁ TMA (1948) podle námětu „Děti této země“ Růženy Fischerové.
Od 50. let se Mária Prechovská do 70. let objevovala s velkými časovými rozestupy v necelých deseti slovenských filmových titulech, například KOZIE MLIEKO (Zuzka Omastová), PREVIERKA LÁSKY (žena hlavního inženýra), POSLEDNÁ BOSORKA (rychtářka Aranka), PANNA ZÁZRAČNICA (starší Vnukova matka), ROK NA DEDINE (vesničanka Katrena), KONCERT PRE POZOSTALÝCH (Borisova matka Bakošová) a naposledy BIELA STUŽKA V TVOJICH VLASOCH (Magda Studénková). Ovšem byly to pouze malé a epizodní úkoly.
Velmi často a výrazně hrála v televizních pořadech, filmech – inscenacích (STALO SA V DAŽDI, VÄZNI Z ALTONY, GEĽO SEBECHLEBSKÝ, MUŽ PRE KAŽDÉ POČASIE, PŠTROSÍ VEČIEROK, ČUDNÝ ČLOVEK, PROFESOR SONNENBRUCH, STRIEBORNÝ JAGUÁR, ZAMILOVANÝ LEV, PÁVA, ANJEL PRICHÁDZA OKNOM, KONEČNÁ STANICA, SRDCE, IZRAFEL, POVIEM MU TO SÁM, VESELÉ PANIE Z WINDSORU, DREVENÁ KRAVA, CHLAPEC Z KVETU, DUMKY, TISÍCI DŽBÁN, HUDOBNÉ ROZPRÁVKY apod.) a seriálech (tř. PRÍBEHY Z LEPŠEJ SPOLOČNOSTI, TRIDSAŤDEVÄŤ STUPŇOV V TIENI, BAKALÁRI, A TERAZ SA ROZHODNI, VRABCE Z TŔNIA nebo OPICE Z NAŠEJ POLICE).
Dost dobře svůj hlasový projev uplatnila i v rozhlase („Veliká hodina“, „Třicet nočních výstřelů“, „Musíš vyhrát“, „Osamělý havran“, „Heda Gablerová“, „O Naluovi“, „Pohádka o stromě“, „Samotářka“, „Zločin Silvestra Bonarda“, „Osamělost dvou pokojů“, „Nalezenka“, „Řetěz“, „Demokraté“, „Nadějné vyhlídky“, „Děti kapitána Granta“, „Rajnoha“ aj.) a v dabingu (SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ či slovenské filmy, kde namluvila své kolegy ZLOZOR, PAVÍ PÍRKO).
Stala se nositelkou titulu Zasloužilé umělkyně (1967) a za rozhlasovou tvorbu v roce 1971 Ceny ZSDU (Zväz slovenských dramatických umelcov). Slovenská herečka Mária Prechovská zemřela 5. listopadu 1995 v Bratislavě ve věku čtyřiasedmdesáti let. Zesnula téměř dvacet let po své poslední filmové kreaci.