Lola Skrbková

Lola Skrbková

Osobnostcsfd.cz

Herečka

16. února, 1902, Čáslav, Čechy, Rakousko-Uhersko

28. září, 1978, Brno, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1973

Spolužáci

Film - Komedie, Krátkometrážní


1971

Gazdina roba

Film - Drama


1969

Kladivo na čarodějnice

Film - Horor, Drama, Historický

Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Film - Komedie, Krimi


1967

Amatér

Film - Komedie, Povídkový

Thyl Ulenspiegel

Film


1966

Vrah skrývá tvář

Film - Krimi, Drama

Útěk do Budína

Film - Drama


1965

Délka polibku devadesát

Film - Komedie


1963

Zlaté kapradí

Film - Pohádka


1961

Kde řeky mají slunce

Film - Drama


1958

O věcech nadpřirozených

Film - Komedie, Povídkový


1957

Vlčí jáma

Film - Psychologický, Drama


1952

Usměvavá zem

Film - Drama


1949

I andělé ztrácejí trpělivost

Film - Krátkometrážní, Drama


1947

Čapkovy povídky

Film - Komedie, Krimi, Povídkový, Drama

Alena

Film - Komedie, Historický

Nikola Šuhaj

Film - Drama


1945

Řeka čaruje

Film - Komedie, Mysteriózní, Poetický

Rozina sebranec

Film - Drama, Historický


1944

Jarní píseň

Film - Drama, Romantický


1942

Přijdu hned

Film - Komedie


1941

Noční motýl

Film - Drama, Romantický

Tetička

Film - Komedie

Rukavička

Film - Drama, Romantický

Preludium

Film - Psychologický, Drama, Romantický

Střevíčky slečny Pavlíny

Film - Komedie, Krátkometrážní


1940

Život je krásný

Film - Komedie

Poslední Podskalák

Film - Komedie, Drama, Romantický


1939

Kdybych byl tátou

Film - Komedie, Rodinný

Věra Lukášová

Film - Poetický, Drama


1938

Škola základ života

Film - Komedie

Co se šeptá

Film - Drama, Romantický


1937

Naši furianti

Film - Komedie

Životopis

Pražskou konzervatoř vystudovala u profesorů Suchánkové, Laudové-Hořicové, Hurta a Svobody. Absolvovala jí v roce 1924. První fáze její tvorby je spjata s divadelní avantgardou. Nejdříve byla členkou Frejkova Osvobozeného divadla, odkud odešla s E. F. Burianem do divadélka Dada a v roce 1926 s ním přešla do Moderního studia. Působila v Burianově voicebandu a pomáhala mu založit D 34, kde působila jako herečka i jako režisérka. Po osvobození hrála i režírovala ve Zlíně, Ostravě, Benešově a Jihlavě.

Jako herečka se vyznačovala mimořádným citem pro hudebnost slova. Představovala často starší a staré ženy psychologicky složitých charakterů. Vystupovala i v rozhlase a televizi (SPOLUŽÁCI). Významná byla i její činnost pedagogická. Ve čtyřicátých letech učila na pražské konzervatoři a v letech šedesátých vychovávala studenty na brněnské JAMU. Byla činná i literárně. Je autorkou obsáhlé vzpomínkové stati o E. F. Burianovi "Od bubeníka k režisérovi", která vyšla ve sborníku JAMU 1980.

Ve filmu debutovala rolí pokrytecké, užvaněné a zlé Terezky, ženy krejčího Fialy, ve filmovém přepisu hry Ladislava Stroupežnického NAŠI FURIANTI (1937). Komickou dvojici klepen vytvořila s Růženou Šlemrovou v dramatu CO SE ŠEPTÁ (1938). Ve studentské komedii ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA (1938) se objevila v roli profesorky přírodopisu Suchánkové, přezdívané studenty Suchá lípa. Svou divadelní roli babičky Vilemíny si přenesla do filmu VĚRA LUKÁŠOVÁ (1939). Byla to staromódní, přísná a přitom důvěrně naivní babička. Přestože to byla její asi největší filmová role, rozhodně to nebyla role nejvýraznější. Následovaly většinou menší epizodní role v několika filmech, z nichž stojí za zmínku paní oficiálová ve středometrážním snímku STŘEVÍČKY SLEČNY PAVLÍNKY (1941) nebo sestra slečny Demourové v komedii PŘIJDU HNED (1942).

Po válce se herečka objevila např. jako Anna Kratochvílová v USMĚVAVÉ ZEMI (1952) nebo jako babička v kriminálce VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ (1966). Žádná jiná herečka nevytvářela v českém filmu tolik nesympatických a zvláštních rolí jako Lola Skrbková. Příkladem jsou např. vesničanka zvaná Baba Jaga v dramatu NIKOLA ŠUHAJ (1947), žebračka v komedii ALENA (1947), zavražděná Maryna Matejová v ČAPKOVÝCH POVÍDKÁCH (1947) a cikánka věštkyně ve ZLATÉM KAPRADÍ (1963). Na druhou stranu jí tento způsob, jakým ji režiséři obsazovali, přinesl dvě stěžejní filmové role. Tou nejvýraznější byla fyzicky a mentálně postižená služka Petronila ve Weissově psychologickém dramatu VLČÍ JÁMA (1957), kde Skrbková vytvořila vynikajícím způsobem člověka (nikoliv karikaturu), který i při svém mentálním postižení dokáže velmi citlivě vnímat běh věcí v domě a zároveň chápe svoje místo a říct pravdu do očí své otrokářce (Klára J. Šejbalové) dokáže až po její smrti. Značný podíl pozornosti diváka dokázala Skrbková strhnout na sebe také ve Vávrově dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1969), kde vytvořila roli žebračky Maryny Schuchové, která svojí naivitou a pudovým chováním získat obživu strhne čarodějnické procesy, když při svatém přijímání ukryje svoji hostii, aby ji prodala. Role žebračky Maryny byla její poslední rolí v českém filmu.

Lola Skrbková byla manželkou herce Viléma Pfeiffera. V roce 1962 získala titul Zasloužilá umělkyně.

Petr "Bart" Bartoš

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.