Libuše Zemková

Libuše Zemková

Osobnostcsfd.cz

Herečka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1956

Legenda o lásce

Film - Pohádka, Romantický

Legenda o lásce (bulharská verze)

Film - Pohádka, Romantický


1955

Jan Žižka

Film - Válečný, Drama, Historický

Rudá záře nad Kladnem

Film - Drama, Historický

Punťa a čtyřlístek

Film - Rodinný


1954

Botostroj

Film - Drama


1953

Komedianti

Film - Drama


1952

Slovo dělá ženu

Film - Komedie


1949

Žízeň

Film - Drama


1948

Návrat domů

Film - Válečný, Drama


1947

Týden v tichém domě

Film - Komedie, Povídkový

Až se vrátíš...

Film - Krimi, Psychologický, Drama

Housle a sen

Film - Hudební, Životopisný, Drama


1946

Nadlidé

Film - Válečný, Drama


1943

Čtrnáctý u stolu

Film - Komedie, Krimi

Životopis

Libuše Zemková se narodila 15. července 1924 v Luhačovicích do rodiny spisovatele Oldřicha Zemka (1893 – 1967), který malou Libuši vedl a vychovával v lásku k umění a kráse. Nejprve vyrůstala v Brně, kde ještě v předškolním věku statovala v dětských postavách pohádkových her na scéně tamějšího už Zemského divadla. Po přestěhování rodiny do Prahy statovala v Akropolisu na Žižkově. Získala vzdělání na reálném gymnáziu a na dramatickém oddělení pražské Státní konzervatoře.

První již profesionální angažmá nastoupila krátce v holešovické Uranii (1944), těsně po skončení okupace se Libuše Zemková věnovala zejména filmování a byla členkou pražského Divadla státního filmu (1949 – 1950). Své poslední angažmá zakončila v Městském oblastním divadle v Benešově (1950 – 1953). V dalších létech opět filmovala. Vynikala svojí krásnou oduševnělou tváří, výraznýma očima, malými ústy a nosem, s hustými vlasy a příjemným zabarveným hlasem a přirozenou fotogeničností.

Na divadelních prknech (kde často přetvořila titulní a hlavní role) se například stala Kateřinou v „Dobré písni“ dramatika Pavla Kohouta, Bělenou v Tylově „Strakonickém dudákovi“, Ljubou v dramatu Nikolaje Michajloviče Ďjakanova „Nevěsta s věnem“ za režie Jaroslava Tumlíře a nebo Malkou v Jiráskově a Tumlířově zpracování „Mezi proudy“ za režie Kamila Olšovského a opět Jaroslava Tumlíře.

V české kinematografii debutovala ještě během války ve větší úloze Lydie Bersecké v detektivní komedii herce Oldřicha Nového a střihače Antonína Zelenky ČTRNÁCTÝ U STOLU (1943). K úloze si jí režiséři vybrali hlavně pro její krásu a přirozenost. Krátce po skončení protektorátu, už ve znárodněném filmu, se představila jako manželka nadporučíka Maška (Jaroslav Zrotal) Jarmila Mašková v dramatu Václava Wassermana NADLIDÉ (1946) a zároveň jako komteska Henrietta Astfeldová v prvním životopisném snímku Václava Kršky HOUSLE A SEN (1947) na motivy osudů předního houslisty a skladatele Josefa Slavíka (hrál Jaromír Spal), jenž byl zvaný „český Paganini“.

Během 40. let byla sestrou švadlenky Josefinky Velebové (Zdenka Procházková) Katuškou Velebovou v Krejčíkově TÝDNU V TICHÉM DOMĚ (1947) podle „Povídek malostranských“ Jana Nerudy, mladičkou švadlenou Anežkou v Krškově psychologickém dramatu AŽ SE VRÁTÍŠ… (1947), Jarmilou v dramatu Martina Friče NÁVRAT DOMŮ (1948) a Aničkou Kálalovou v Kubáskově dobové propagandistické agitce o katastrofálním suchu z léta 1947 pod názvem ŽÍZEŇ (1949). Po tříleté přestávce „načala“ 50. léta jako hlasatelka závodního rozhlasu v budovatelské komedii SLOVO DĚLÁ ŽENU (1952) režiséra Jaroslava Macha a scenáristů Jiřího Karáska, Oldřicha Nového a Jaroslava Macha.

A během 50. let se ještě před smrtí postupně objevovala v kreacích krasojezdkyně Margit ve Vlčkově KOMEDIANTECH (1953), ženy na slavnosti v BOTOSTROJI (1954) režiséra K. M. Walló, ženy v dětském snímku Jiřího Weisse PUNŤA A ČTYŘLÍSTEK (1955), kladenské ženy v dramatu podle románu Antonína Zápotockého RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM (1955) za režie Vladimíra Vlčka, dvorní dámy v prvních dvou dílech Vávrovy HUSITSKÉ TRILOGIE s názvy JAN HUS (1954) i JAN ŽIŽKA (1955) a úplně naposledy orientální krasavice Servinaz v LEGENDĚ O LÁSCE (1956) Václava Kršky, která byla současně natáčena v české a bulharské verzi.

Tuto poslední úlohu stačila sehrát pouhé čtyři roky před svou smrtí. Před našimi filmovými kamerami debutovala Libuše Zemková jako devatenáctiletá a naposledy ve třiceti dvou letech. Libuše Zemková stihla ještě vystupovat v televizi, v rozhlase (např. v pásmu humoru a satiry „Návštěvou u Eulenspiegla“ 1958 v režii Miroslava Mráze) a v dabingu (BLUMOVA AFÉRA / AFFAIRE BLUM z roku 1948, jež byla nadabovaná v roce 1950).

Jejím prvním manželem byl střihač Jiří Sobotka (1921 – 1964). Česká filmová i divadelní herečka Libuše Zemková zemřela náhle a předčasně 12. dubna 1960 v Praze po komplikaci mimoděložního těhotenství ve věku pouhých nedožitých šestatřiceti let. Přesto na svém kontě zanechala pro filmové diváky na patnáct filmových rolí, roliček, postav a postaviček. Na filmovém plátně tak zůstává navždy mladou, tak jako př. též předčasně zemřelá Jarmila Horáková, Zorka Janů, Jana Rybářová, Soňa Danielová, Zuzana Ondrouchová či Eva Čeřovská.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.