Ivan Jandl

Ivan Jandl se narodil 24. ledna 1937 v Praze. Narodil se Klementu a Boženě Jandlovým jako jediný potomek. Ve třech letech mladý Jandl prodělal dětskou obrnu, ze které se téměř bez následků zotavil. Po uzdravení byl členem fotbalového týmu Čechie Karlín, učil se hrát na klavír a chodil do školního souboru. V roce 1945 se stal členem rozhlasového Dismanova souboru, se kterým vystupoval v různých rozhlasových pohádkách a na veřejných vystoupení.

V roce 1947 se poprvé objevil ve filmu. Jako jeden z chlapců ve Fričově a Bielikově slovenském filmu VARÚJ!. Po této malinké roli se však stalo něco, čímž se desetiletý Jandl zapsal do dějin světové kinematografie. V Dismanově souboru ho našel režisér Fred Zinnemann, který ho obsadil do hlavní úlohy českého chlapce Karla Malíka v americko – švýcarském dramatu POZNAMENÁNÍ (THE SEARCH, 1949). Jandlovu matku v tomto filmu vytvořila světově proslulá zpěvačka Jarmila Novotná.

Za výkon v tomto filmu získal 24. března 1949 prestižního dětského Oscara a Zlatý glóbus (1949) – a stal se tak prvním a zatím jediným českým hercem, který tyto ceny získal. Kvůli nastalé politické situaci si ceny nemohl osobně převzít. Proto mu zástupci americké Filmové akademie věd přivezli obě ceny do Prahy. Zde mu rovněž tlumočili různé další nabídky na filmování. Politickými orgány však byly odmítnuty s odůvodněním, že Jandl bude „zachován pro potřeby československého filmu“.

Získáním Oscara, v té době „kapitalistické ceny“, vlastně Jandl ztratil doma možnost výraznějšího uplatnění. V našem filmu se objevil již jen v malých rolích chlapce Jardy v dramatu Josefa Macha ZELENÁ KNÍŽKA (1948) a žáka Lojzka v Krejčíkově dramatu SVĚDOMÍ (1948). Naposledy jako třináctiletý letecký modelář ve snímku VÍTĚZNÁ KŘÍDLA (1950) režiséra Čeňka Duby. Po této roli se už na stříbrném plátně neukázal a kinematografie tak ztratila jednoho nadějného herce. Podílel se ještě na dabování ruského filmu DĚTI KAPITÁNA GRANTA (natočený v roce 1936).

Jandl dostudoval gymnázium (založil zde například divadelní soubor Studio 9) a po zbytek života střídal různé zaměstnání. Byl: úředníkem Klubu čtenářů, výtvarným redaktorem, průvodčím, telefonním technikem, kontrolorem v podniku Potraviny. Několikrát se objevil na různých amatérských divadelních scénách a v malých rolích v oficiálních divadlech. Krátkou dobu rovněž spolupracoval s pražským rozhlasem jako technik a hlasatel.

Nikdy se neoženil a po smrti otce žil jen se svoji maminkou. Po její smrti Jandl zůstal úplně sám. K zdravotním problémům po obrně z dětství se přidala také těžká cukrovka. Na těžký záchvat cukrovky nakonec zemřel 21. listopadu 1987 v libeňském bytě v Praze ve věku pouhých padesáti let. Jeho mrtvolu našli až sousedé. Oscar a Glóbus, které měl celou dobu schované v krabici od bot, se dostali (i s dalšími písemnostmi) v roce 1988 do sbírek Národního filmového archivu v Praze, kde jsou uchovány dodnes.

Jaroslav "krib" Lopour