Herec
1964Film - Komedie, Krátkometrážní
1953
Film - Komedie, Krátkometrážní
Režisér
1986Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1982
Film - Drama
1978
Film - Dokumentární
1973
Film - Dobrodružný, Drama
1972
Film - Muzikál
Film - Drama
1970
Film - Krimi, Drama
Film - Dokumentární
Film - Drama
1967
Film - Dokumentární
1966
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1965
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Poetický
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1964
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1963
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1962
Film - Dokumentární
Film - Dokumentární
1961
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1960
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1959
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1957
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1956
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Poetický
1955
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Scenárista
1986Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1972
Film - Muzikál
1964
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1963
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1962
Film - Dokumentární
1959
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1957
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Bruno Šefranka byl český scenárista a režisér slovenského původu, jenž se věnoval zejména krátkým a dokumentárním filmům.
Vystudoval režií na pražské FAMU (1955), kde absolvoval filmem Loutky Jiřího Trnky, za který získal hned několik cen (např. Mezinárodní filmový festival dokumentárních a experimentálních filmů v Montevideo, 1956 – II. cena nebo Světový festival mládeže a studentstva, Varšava, 1955 – Zlatá medaile). Poté byl přijat do Krátkého filmu, kde s Břetislavem Pojarem natočil snímek o krásách Prahy Pražská neděle (1956). Danému tématu se přitom vrátil v šedesátých letech, a to jednak v krátkém filmu Pražský chodec a pak zejména v impresionisticky laděném snímku Praha ze soboty na neděli, který zachycuje jeden 24hodinový úsek v ulicích Prahy.
Čemu se Šefranka v zásadě věnoval po celý život je téma animovaného filmu. Připomenout lze v tomto směru zejména dokument o vzniku kresleného filmu To jsou Bratři v triku (1957) nebo portrét skladatele Václava Trojana a jeho práce pro animovaný film (Z partitur Václava Trojana). Pro redakci vzdělávání ČST pak Šefranka natočil i dokument o Trojanovi a Trnkovi Kdo naučí slavíka zpívat (1979) a rovněž profil animátora, výtvarníka, režiséra a někdejšího Trnkova spolupracovníka František Braun (1986).
Z dalších Šefrankových dokumentů stojí jistě za připomenutí snímek Znamení kouře (1960) připomínající osvětimské obětí a burcující proti atomové válce, který získal 1. cenu na festivalu dokumentárních a krátkých filmů v Benátkách. O velmi širokém rozsahu jeho tvorby pak svědčí třeba dokument Ecce homo (1966) o vrcholných dílech jihočeské gotiky nebo film o letectví Modré cesty (1963).
Pokud jde o hranou tvorbu, Šefranka se hned dvakrát pokusil o určitou poctu horolezcům a záchranářům. Zajímavý je zejména polodokumentárním způsobem natočený televizní film Horolezci (1973), zachycující skutečný příběh Tatranské horolezecké expedice Himálaje 1969, jejichž členové se vydali do Himálají, aby tam zdolali jednu z nejvyšších hor světa, osmitisícovou Nanga Parbat. Za spíše raritu v Šefrankově tvorbě lze pak považovat malý muzikál z vinobraní o lásce mladého muže ke krásné dívce Znojemský sen.