Lotte Lenya

Divadelní a filmová herečka, tanečnice a zpěvačka Lotte Lenya se narodila jako Karoline Wilhelmine Charlotte Blamauer. Už jako mladá dívka se zamilovala do tance a v roce 1914 se kvůli jeho studiu přestěhovala do švýcarského Curychu. Ve Švýcarsku se Karoline učila klasickému tanci, zpěvu a herectví. Na divadelních prknech debutovala v tamním divadle Schauspielhaus a začala zde používat svůj pseudonym Lotte Lenya. V roce 1921 se přestěhovala do Berlína a o tři roky později se přes společného známého, dramatika Georga Kaisera, seznámila s hudebním skladatelem Kurtem Weillem. Toto setkání se ukázalo jako osudové a v roce 1926 se vzali. Během následujících let doprovodila hned několik jeho skladeb svým zpěvem. Z hlediska její divadelní kariéry byla pro Lotte jednu z nejdůležitějších úloh role Jenny ve hře Bertolta Brechta „Žebrácká opera“. Lotte se v této roli objevila také ve filmové verzi této hry, kterou v roce 1931 natočil český rodák Georg Wilhelm Pabst.

Rok 1933 nebyl pro Lotte příliš šťastný. Kvůli nástupu nacistů k moci musela emigrovat z Německa a také se rozvedla se svým manželem Kurtem. Jejím novým domovem se stala Paříž, kde účinkovala ve hře Brechta a Weilla „Sedm smrtelných hříchů“. O dva roky později se Lotte s Kurtem dala opět dohromady a společně emigrovali do USA, kde se v 1937 opět stali manželi. Během druhé světové války Lotte odehrála v USA mnoho divadelních představení a často se objevovala i v rádiu, včetně známé stanice Voice of America. V roce 1945 přerušila svou kariéru kvůli kritikám na její roli v muzikálu svého manžela „The Firebrand of Florence“. V roce 1950 Kurt zemřel krátce po svých 50. narozeninách a Lotte se poté vrátila k herectví. O rok později se již potřetí vdala a jejím vyvoleným se stal George Davis, se kterým byla až do jeho smrti v roce 1957. Mezitím získala divadelní ocenění Tony za ztvárnění své osudové role Jenny v anglické verzi „Žebrácké opery“, hrané na Broadwayi.

Rok 1961 znamenal pro Lotte návrat na filmové plátno, a to po dlouhých třiceti letech v adaptaci knihy Tenneseeho Williamse Římské jaro paní Stoneové. Lotte zde po boku Warrena Beatyho a Vivien Leigh ztvárnila postavu Komtesy Magdy Terribili-Gonzales a za svůj herecký výkon byla nominována na prestižní ceny Oscar a Zlatý Glóbus v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli. Ani jedno ocenění sice nakonec nezískala, ale další filmová role na sebe nenechala dlouho čekat. V roce 1963 si Lotte zahrála ve snímku Srdečné pozdravy z Ruska, v pořadí druhého filmu o agentovi 007 Jamesi Bondovi, kterého opět ztvárnil Sean Connery. Obecně je tento snímek vnímán jako jedna z nejlepších bondovek, která kdy byla natočena a svým hereckým výkonem k tomu přispěla i Lotte v roli členky zločinecké organizace SPECTRE Rosy Klebb. Tato role díky značnému mezinárodnímu úspěchu proslavila Lotte po celém světě a také získala nominaci na cenu Golden Laurel na Laurel Awards.

V následujících letech Lotte v Německu natočila krátký snímek Bertolt Brecht: Übungstücke für Schauspieler a pro televizi také adaptaci Brechtovy divadelní hry Mutter Courage und ihre Kinder - Eine Chronik aus dem Dreißigjährigen Krieg. V USA se poté objevila v adaptaci hry Tennesseeho Willamse Ten Blocks on the Camino Real. Také účinkovala v broadwayském muzikálu „Cabaret“, kde se představila v roli Frälein Schneider, za kterou byla nominována na cenu Tony. Na filmová plátna se vrátila v roce 1969 v dramatu The Appointment režiséra Sidneyho Lumeta, kde se sešlo pestré mezinárodní obsazení v čele s Omarem Sharifem a Anouk Aimée. Ve stejném roce však Lotte utrpěla další velkou ztrátu, protože ve věku 44 let zemřel její třetí manžel Russell Detweiller, za kterého byla vdaná od roku 1962. Lotte si poté dala od filmového i televizního hraní pauzu, během které se stihla provdat i rozvést s Richardem Siemakowskim a roku 1974 si zahostovala v jedné epizodě televizní série CBS Daytime 90.

V závěru své herecké kariéry si ještě zahrála ve sportovní komedii Napůl drsňák s Burtem Reynoldsem a Krissem Kristoffersonem a v roce 1980 svým hlasem ozdobila nezávislý film Mahagonny, čímž ukončila svou filmovou a televizní kariéru. Za svou divadelní kariéru byla oceněna v roce 1979, kdy se stala členkou American Theater Hall of Fame (Síň slávy amerického divadla).

Lotte Lenya zemřela na rakovinu a je pochována po boku Kurta Weilla na hřbitově Mount Repose Cemetery v Haverstraw ve státě New York. V roce 2007 měl na Broadwayi premiéru muzikál Alfreda Uhryho „LoveMusik“, který je inspirován životním příběhem Lotte, především jejím vztahem s Kurtem Weillem, roli Lotte zde ztvárnila držitelka ceny Tony herečka Donna Murphy.

Michal "Stanmi" Staněk