Jára Kohout

Jára Kohout

Osobnostcsfd.cz

Herec, Scenárista

9. prosince, 1904, Praha, Praha, Hlavní město Praha, Rakousko-Uhersko

23. října, 1994, Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1995

Divoké pivo

Film - Komedie, Fantasy


1994

Ještě větší blbec, než jsme doufali

Film - Komedie


1993

Vzpomínky - Dr. Karel Steinbach

Film - Dokumentární, Životopisný

B City

Seriál - Komedie, Drama


1991

Kohoutoviny

Film - Dokumentární


1982

Comeback Trail, The

Film - Komedie


1971

Taking Off

Film - Hudební, Komedie, Drama

Banáni

Film - Komedie


1970

The Projectionist

Film - Komedie, Drama


1968

What's So Bad About Feeling Good?

Film - Komedie


1947

Čapkovy povídky

Film - Komedie, Krimi, Povídkový, Drama

Parohy

Film - Komedie

Polibek ze stadionu

Film - Komedie

Tři kamarádi

Film - Komedie


1944

Počestné paní pardubické

Film - Komedie, Historický

Neviděli jste Bobíka?

Film - Komedie


1942

Městečko na dlani

Film - Komedie, Drama

Host do domu

Film - Komedie


1941

Hotel Modrá hvězda

Film - Komedie


1940

Dceruška k pohledání

Film - Komedie

Prosím, pane profesore!

Film - Rodinný, Drama

Vy neznáte Alberta?

Film - Hudební, Komedie, Muzikál

Čekanky

Film - Komedie, Romantický


1939

Kristian

Film - Komedie, Romantický

Lízino štěstí

Film - Drama, Romantický

Srdce v celofánu

Film - Drama, Romantický

Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo

Film - Komedie

U svatého Matěje

Film - Komedie

Mořská panna

Film - Komedie


1938

Klapzubova XI.

Film - Komedie, Sportovní

Bílá vrána

Film - Hudební, Komedie, Muzikál

Lucerna

Film - Komedie, Pohádka, Fantasy, Historický

Slávko nedej se!

Film - Komedie

Třetí zvonění

Film - Komedie

Manželka něco tuší

Film - Komedie


1937

Falešná kočička

Film - Komedie

Důvod k rozvodu

Film - Komedie

Filosofská historie

Film - Válečný, Drama, Romantický


1936

Uličnice

Film - Komedie

Na tý louce zelený

Film - Komedie

Komediantská princezna

Film - Komedie

Lojzička

Film - Komedie

Džungle na prodej

Film - Krátkometrážní


1935

Jedenácté přikázání

Film - Komedie

Barbora řádí

Film - Komedie

Vdavky Nanynky Kulichovy

Film - Komedie, Romantický

Král ulice

Film - Drama, Romantický

Člověk ani neví

Film - Krátkometrážní

Naši herci co by pouliční zpěváčci

Film - Hudební, Krátkometrážní


1934

Poslední muž

Film - Komedie

Tři kroky od těla

Film - Komedie

Z bláta do louže

Film - Komedie

Život je pes (německá verze)

Film - Komedie


1933

Život je pes

Film - Komedie

Pobočník Jeho Výsosti

Film - Komedie

Exekutor v kabaretu

Film - Komedie


1931

Miláček pluku

Film - Hudební, Komedie


1930

Utrpení šedé sestry

Film - Drama, Romantický


1929

Neviňátka

Film - Komedie


1928

Ve dvou se to lépe táhne

Film - Komedie

Modrý démant

Film - Komedie


1926

Prach a broky

Film - Komedie

Vdávala se jedna panna

Film - Hudební, Komedie


1922

Venoušek a Stázička

Film - Komedie


Scenárista

1936

Lojzička

Film - Komedie


Host

1995

Úsměvy českého filmu

Seriál - Dokumentární


1993

U svatého Matěje

Seriál - Hudební


1991

Holky, kluci, komici

Seriál - Hudební, Komedie


1990

Jára Kohout

Seriál - Dokumentární, Životopisný


1989

Pero za kloboukem

Seriál - Talk-show


1985

Kavárnička dříve narozených

Seriál - Hudební, Komedie, Publicistický, Talk-show

Životopis

Jára (Jaroslav) Kohout se narodil 9. prosince 1904 v Praze. Narodil se do dobře situované rodiny úředníka pražské kaolínky. Učil se hře na housle a tanci. Jako ochotník stanul na divadelních prknech v osmi letech. V sedmnácti letech při studiu vinohradské reálky spoluzaložil studentský kabaretní sdružení Sketch. Na otcovo přání se vyučil zubním technikem, kterému se i nějaký čas věnoval. Na profesionální kabaretní dráhu ho přivedl Ferenc Futurista.

Hrál v kabaretu U Znamenáčků, poté vystupoval či řediteloval ve smíchovské Aréně (1923 – 1926), karlínském Varieté (1926 – 1928), Rokoku (1929 – 1931), Červeném esu (1932), Tylově divadle v Nuslích (1934 – 1935), vlastním Švandově divadle (1932 – 1933, 1936 – 1937) a od Voskovce a Wericha jím odkoupeném Divadle U Nováků (1939 – 1945). Kromě vlastního divadla provozoval biograf, vinárnu U Kohouta, výrobnu filmů, půjčovnu kostýmů aj.

Za provokace proti Němcům byl za okupace zatčen a vyslýchán v pankrácké věznici. Z vězení ho nakonec dostal jeden esesman, který měl rád jeho filmy. Byl donucen účinkováním v pronacistických rozhlasových skečích. Po válce bylo jeho divadlo zestátněno a Kohout se stal vedoucím Tylova divadla v Nuslích a jezdil po republice se svými pásmy a fraškami. Před válkou (později i v emigraci v USA) často působil v rozhlase, vydával gramodesky a psal různé divadelní hry, frašky (např. „Max a Moritz“, „Kikiriki“, „Lojzička“ aj.), výstupy, kuplety, novinové články a humorné povídky. Byl také nadaný i šikovný malíř.

Kohout dosáhl nevídané popularity díky své plebejské, svérázné a groteskní komice, kterou podtrhoval ještě klaunským humorem a nevídanou slovní spontánností s imitačními schopnostmi a pohybovými dovednostmi. Základem byla jeho divoká mimika tváře a čiperná očka. Jeho bratr byl filmový střihač Jan Kohout (1906 – 19??). Od roku 1926 byl ženatý s tanečnicí Mimi (Boženou) Grünwaldovou – Kohoutovou (1907 – 1979) a se kterou měl děti Danielu, Alenu, Zuzanu a předčasně zemřelého Jaroslava.

Ve filmu debutoval v roce 1922 v Innemannově polodochované komedii VENOUŠEK A STÁZIČKA, kde hlavní roli ztvárnila režisérova manželka Zdena Kavková.

V němém období sehrál (často ve spolupráci svých jevištních kolegů Emana Fialy a Ference Futuristy): VDÁVALA SE JEDNA PANNA (pekař), PRACH A BROKY (nadlesní Mrázek), VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE (spisovatel Jaroslav Hašek), MODRÝ DÉMANT (detektivův pomocník), NEVIŇÁTKA (Snob) a UTRPENÍ ŠEDÉ SESTRY (sluha Alois).

Teprve zvukový film mu dokázal přinést ještě větší popularitu u toho nejprostšího publika. Hrál komické a excentrické epizodky tajemníka kabaretu (EXEKUTOR V KABARETU), Narcise Straky (Z BLÁTA DO LOUŽE), námořníka (TŘI KROKY OD TĚLA), dragouna Frantíka (POSLEDNÍ MUŽ), harmonikáře (KRÁL ULICE), pana Klandra (BARBORA ŘÁDÍ), komisaře (ULIČNICE), listonoše Jirky (LOJZIČKA), Vendelína Pletichy (FALEŠNÁ KOČIČKA), strýce Ambrože (SLÁVKO, NEDEJ SE!), starosty (KOMEDIANTSKÁ PRINCEZNA), policajta Koníčka (FILOSOFSKÁ HISTORIE), úředníka Špargla (DŮVOD K ROZVODU), trenéra Hájka (KLAPZUBOVA XI.), radního (LÍZINO ŠTĚSTÍ) či zloděje Šišky (NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA?).

Větší příležitost Kohoutovi dali Martin Frič, Karel Lamač a další ve svých komediích: správce velkostatku Kohout v Longenově frašce MILÁČEK PLUKU (1931), zákazník hledající melodii v komedii ŽIVOT JE PES (1933), správce domu Kulich ve Slavínského komedii VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (1935), podváděný pokladník Rousek v JEDENÁCTÉM PŘIKÁZÁNÍ (1935), hudebník Klásek v LUCERNĚ (1938), poťouchlý úředník Novotný v KRISTIÁNOVI (1939), zřízenec hlídací společnosti v HOTELU MODRÁ HVĚZDA (1941) a neschopný punčochář a konšel Hypolit Kostík v POČESTNÝCH PANÍ PARDUBICKÝCH (1944), který dlí pod pantoflem své manželky (Meda Valentová).

Pro něj životní roli připravil právě Karel Lamač v operetce NA TÝ LOUCE ZELENÝ (1936), kde skvělým způsobem ztvárnil věčně nachmeleného, ale jinak v jádru dobrého hajného Štětivce, kterého si několikrát úspěšně zopakoval v pozdějším věku i na divadelních podiích.

Po válce hrál již jen ve čtyřech snímcích malé epizodky exekutora (TŘI KAMARÁDI), Zuzanina otce (PAROHY), živnostníka Josefa (ČAPKOVY POVÍDKY) a pacienta u zubaře (POLIBEK ZE STADIONU). Následně se rozhodl z politických důvodů emigrovat. I odchod za hranice uskutečnil způsobem sobě originálním.

Přítel a divadelní agent František Spurný mu vyjednal 3. října 1948 pohostinské vystoupení pro celníky v Aši. Před vystoupením převaděč převedl Kohoutovu ženu a dcery do Západního Německa. Kohout tři sta celníkům a jejich ženám na střelnici hrát hru „Na tom našem dvoře“, kterou celou hrál v dokonalém kostýmu kohouta. V půli představení utekl, stále oblečen v masce kohouta, do lesa k hranicím. Byl tak oblečen pro případ, že kdyby ho chytili, aby mohl předstírat, že se zbláznil. Útěk přes hranice se mu tak nakonec povedl.

V Německu se ocitl v Ludwigsburgu, v lágru pro utečence. Musel jezdit po ostatních táborech a bavit české utečence, aby vůbec měla jeho rodina co jíst. Dostal nabídku z francouzského rádia, které mělo vysílat česky a odešel s rodinou do Paříže. V Paříži získal možnost předvádět pantomimu ve známém nočním podniku El Monico na Place Pigalle. V podniku se seznámil také s Josephine Bakerovou, Edith Piaf nebo Yvesem Montandem. V roce 1951 dostal pozvání od Pavla Tigrida k účinkování do nově vznikajícího rozhlasu Svobodná Evropa v Mnichově. Přestěhoval se zpátky do Německa, ale po krátké době přešel jako redaktor a hlasatel do pobočky RFE v New Yorku, kterou vedl Ferdinand Peroutka.

Kohout jezdil se zábavným programem pro krajany po celých USA a po světě (např. v Austrálii a v Kanadě). Se začínající Barbrou Streisand se uplatnil na Broadwayi v Čapkově dramatu „Ze života hmyzu“. Po delším čase získal možnost návratu v epizodních roličkách před filmovou kamerou, tentokrát ne na Barrandově, ale v Hollywoodu. Hrál ve snímcích WHAT´S SO BAD ABOUT FEELING GODD? (ŠTĚSTÍ V NEW YORKU; 1968), THE PROJECTIONIST (PROMÍTAČ; 1971), TAKING OFF (1971), THE COMEBACK TRAIL (ZPÁTEČNÍ CESTA; 1982). Zahrál si i v několika reklamách a měl původně hrát i v PŘELETU NAD KUKAČČÍM HNÍDEM, ale jeho roli nakonec převzal Danny DeVito, poněvadž mu vedení rádia Svobodná Evropa neudělilo povolení. K osmdesátým narozeninám obdržel blahopřání od prezidenta Ronalda Reagana a k osmdesátým pátým narozeninám od prezidenta George Bushe st.

Po sametové revoluci se Jára Kohout vrátil 3. dubna po dvaačtyřiceti letech do Československa, nejdříve na návštěvu, a pak natrvalo. Okamžitě po návratu hostoval v Semaforu v inscenaci „Strejček z Ameriky“ a v Karlínském divadle jako hajný Štětivec ve operetce „Na tý louce zelený“.

Po několika desítkách let se objevil i v českém filmu. Bohužel jen v „blbinkách“, jak sám v žertu říkal: v komediích JEŠTĚ VĚTŠÍ BLBEC, NEŽ JSME DOUFALI (strýček z Ameriky) a DIVOKÉ PIVO (opilec Láďa). Pořádal přednášky, zájezdy a rozhlasová a televizní vystoupení. V Praze také poznal o šedesát let mladší novinářku Marcelu, kterou si roku 1992 vzal.

Byl taktéž autorem několika vzpomínkových a humorných knížek „Páté přes deváté“ (1937), „Průvodce moderního muže“ (1946), „Jak na to“ (1950), „Attention Comrades“ (1950), „Od A do Z“ (1962), „Hop sem, hop tam“ (1978, 1991), „Bouračka“ (1994) a posmrtně vyšla kniha rozhovorů s druhou manželkou Marcelou Kohoutovou „Malý velký komik aneb Kdo má v uzlíčku zaječí pacičku“ (1994).

Jára Kohout, legenda české divadelní a filmové komiky, zemřel na rakovinu prostaty 23. října 1994 v Praze v úctyhodném věku nedožitých devadesáti let. Je pohřben na Vyšehradě mezi největšími českými kulturními osobnostmi, mezi něž bezpochyby patří i on sám.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.