Jean Mercure

Francouzský herec Jean Mercure svou uměleckou dráhu zasvětil především práci pro pařížské divadlo Théâtre de la Ville, objevoval se ale i před filmovou kamerou. Pocházel z Paříže a jeho vlastní jméno znělo Pierre Libermann, svou matku, zpěvačku Jeanne Horwitz, nikdy nepoznal, protože zemřela při porodu. Mercure od dětství navštěvoval divadla a po ukončení vojenské služby v roce 1931 začal profesionálně hrát na různých pařížských scénách, začínal v nevelkém divadle Théâtre Albert 1er.

V polovině třicátých let přešel na významnější jeviště, hrál například v Théâtre de la Renaissance, poprvé na sebe výrazně upozornil v Brechtově Žebrácké opeře, bohaté uplatnění mu také přinášela francouzská i světová klasika (Sluha dvou pánů, Sen noci svatojánské, Scapinova šibalství, Lazebník sevillský). V malých rolích mezitím získával i první zkušenosti s filmovou kamerou, objevil se například jako cukrář v dramatu ULIČKA HŘÍCHU (La rue sans joie, 1938) nebo voják ve válečném filmu HRDINA Z MARNY (Le héros de la Marne, 1938). Mezitím se stihnul i oženit, jeho manželkou se stala herečka Aline Jeannerot (1911-1998), známá pod pseudonymem Jandeline.

Význam Jeana Mercure v divadla začal stoupat po druhé světové válce, kdy jako herec a režisér prošel několika soukromými pařížskými divadly, v nichž se soustředil na uvádění moderního francouzského repertoáru. Filmování se spíše vyhýbal, připomeňme alespoň postavu soudce v adaptaci populárního detektivního románu VŮNĚ DÁMY V ČERNÉM (Le parfum de la dame en noir, 1949) nebo roli židovského rabína v dramatu PRVNÍ PO BOHU (Maitre après Dieu, 1951). Divadelní předlohu tohoto filmu ostatně několikrát také režíroval na jevišti. Jako markýz de la Mole, potencionální tchán hlavního hrdiny (Gérard Philipe), se objevil i ve slavném přepisu Stendhalova románu ČERVENÝ A ČERNÝ (Le rouge et le noir, 1954). Role v historických kostýmech dostával v této době vícekrát a pronikl i do mezinárodního povědomí díky britskému filmu DANGEROUS EXILE (1956), kde hrál šéfa policie.

Stále častěji se ale věnoval hlavně divadelní režii, v padesátých letech to bylo v divadle Théâtre de Montparnasse, jako hostující režisér pronikl i na nejslavnější francouzskou scénu Comédie Française (Španělský kardinál, 1960, Sirotek z Číny, 1965), příležitostně režíroval i v zahraničí, například v Turecku nebo Japonsku. V roce 1968 byl Jean Mercure jmenován ředitelem pařížského Městského divadla (Théâtre de la Ville), kde strávil plodných sedmnáct let (1968-1985). Jako režisér se tu uvedl Pirandellovou hrou Šest postav hledá autora, později uváděl díla A. Millera, B. Brechta, F. I. Dostojevského a dalších. Pod Mercurovým vedením se ale Théâtre de la Ville stalo především významnou scénu se zaměřením na taneční a hudební představení.

Z jeho dalších filmových rolí připomeňme slavného intrikána francouzských dějin, Talleyranda, jehož ztvárnil ve filmu NAPOLEON (Austerlitz, 1960), později příležitostně hrál v televizi, znovu před filmovou kamerou stál až po více než dvaceti letech (TISÍC MILIARD DOLARŮ - Mille milliards de dollars, 1982), svou práci pro film ve formátu větších rolí zakončil s nevšedně pojatým psychologickým thrillerem BAXTER (1988) s bulteriérem v hlavní roli. Naposledy se objevil ve filmu SNAD DNES (Aujourd'hui peut-etre, 1991).

Jean Mercure spáchal sebevraždu i se svou manželkou 24. června 1998. Jemu bylo 89, jí 87. Jejich dcera Isa Mercure (*1947), která je taktéž herečkou, poskytla poté otcovu písemnou pozůstalost Historické knihovně města Paříže.

Pavel "argenson" Vlach