František Klika

František Klika

Osobnostcsfd.cz

Herec, Režisér, Scenárista

10. prosince, 1896, Praha, Praha, Hlavní město Praha, Rakousko-Uhersko

15. února, 1956, Praha, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1955

Rudá záře nad Kladnem

Film - Drama, Historický

O Palečkovi

Film - Pohádka

Trojí setkání

Film - Krátkometrážní


1954

Jan Hus

Film - Drama, Historický

Cirkus bude!

Film - Komedie


1953

Komedianti

Film - Drama


1952

Anna proletářka

Film - Drama

Haškovy povídky ze starého mocnářství

Film - Komedie, Povídkový, Historický

Únos

Film - Drama

Mladá léta

Film - Životopisný, Drama, Historický

Jestřáb kontra Hrdlička

Film - Krátkometrážní, Drama


1951

Štika v rybníce

Film - Komedie

Zocelení

Film - Drama


1950

Poslední výstřel

Film - Válečný, Drama

Zvony z rákosu

Film - Drama


1949

Revoluční rok 1848

Film - Drama, Historický

Veliká příležitost

Film - Drama

DS-70 nevyjíždí

Film - Drama

Dnes o půl jedenácté

Film - Krimi, Drama

Pan Habětín odchází

Film - Drama

Žízeň

Film - Drama


1948

O ševci Matoušovi

Film - Drama, Historický


1946

Mrtvý mezi živými

Film - Psychologický, Drama

Pancho se žení

Film - Komedie, Western, Romantický


1944

Tři knoflíky

Film - Krátkometrážní


1943

Šťastnou cestu

Film - Psychologický, Drama


1930

Vše pro lásku

Film - Komedie


Režisér

1929

Strýček z Ameriky

Film - Komedie


Scenárista

1930

Vše pro lásku

Film - Komedie

Životopis

František Klika se narodil 10. prosince 1896 v Praze. Na hereckou práci se nijak nepřipravoval, ale zkušenosti získal nejdříve u kočovné divadelní společnosti ředitele Rudolfa Lince. Na dlouhá léta zůstal členem – hercem a režisérem brněnského Národního divadla (1924 – 1945), ředitelem přerovského Hanáckého divadla (1945 – 1946), hercem a režisérem Činohry 5. května v Praze (1946 – 1948) a poté Divadla státního filmu (1948 – 1951), z něhož odešel na odpočinek. Ale ještě za německé nacistické okupace režíroval a hrál v brněnské České lidové scéně a Uranii v Praze.

Roku 1927 hostoval jednou též na prknech pražského Národního divadla („Pygmalión“). František Klika se na divadelních prknech zhostil i velkých a titulních charakterních postav v českém a také světovém klasickém repertoáru. Nejzelenější část své kariéry zažil při svém brněnském angažmá, kde setrval celých dlouhých jednadvacet let.

Z Klikových divadelních kreací si uveďme například Alfréda Doolittla v komedii dramatika G. B. Shawa „Pygmalión“, Sancho Panzu ve „Zmoudření dona Quijota“, Harpagona v „Lakomci “ spisovatele Molièra a tak dále. Z jeho režií vynikla inscenace„Čest poručíka Bakera“ (1951) inscenovaná na scéně Divadla státního filmu. Využíval svoji podsaditou zavalitou menší postavu, kulatý obličej a lidový měkký hlas.

Ač herec, do českého filmu vstoupil dosti nezvykle – jako autor námětů, scénářů a jedné režie v němém období. Z jeho námětů vznikly melodrama PRAŽSKÁ ŠVADLENKA (1926), s podtitulem MAMINČINY SLZIČKY, a JEJÍ PRINC (1927), jiným názvem SIROTEK, režiséra ruského původu V. Ch. Vladimírova, který současně napsal scénáře, a komedie režiséra Martina Friče VŠE PRO LÁSKU (1930) s Valentinem Šindlerem a Suzanne Marwille v titulních úlohách, kde si František Klika současně zahrál třetí titulní úlohu zhýčkaného Douglase Odkolky. V roce 1929 si napsal vlastní námět, scénář a pokusil se i o režii brněnské komedie STRÝČEK Z AMERIKY (1929).

Na dalších třináct let se ve filmových análech odmlčel kvůli svému mimopražskému angažmá. Situace se ale razantně změnila až po Klikově angažování do Divadla státního filmu. Přes malou epizodku ve Vávrově dramatu ŠŤASTNOU CESTU (1943) a úložku pana rady v krátkém snímku TŘI KNOFLÍKY (1945) se uplatnil v epizodkách znárodněné kinematografie.

Do roku 1949 jako přednosta (MRTVÝ MEZI ŽIVÝMI), zástupce starosty (PANCHO SE ŽENÍ), direktor Palm (O ŠEVCI MATOUŠOVI), vězeň Čestmír Macháň a vinárník (VELIKÁ PŘÍLEŽITOST), statkář Bervida (ŽÍZEŇ), německý ředitel Jännicke (PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ), německý měšťan (REVOLUČNÍ ROK 1848), obchodník Josef Matuška (DNES O PŮL JEDENÁCTÉ) a stavitel Bohumil Vnuk (DS – 70 NEVYJÍŽDÍ).

Roku 1950 ho režisér Václav Kubásek obsadil do jediné titulní filmové úlohy, šablonovitě stvořeného vykořisťovatele obchodníka s rákosem Fortunáte Moce v dramatu ZVONY Z RÁKOSU.

Po tomto snímku zbyly opět jen epizodky ve snímcích ZOCELENÍ (odborář), POSLEDNÍ VÝSTŘEL (německý ředitel), ŠTIKA V RYBNÍCE (zahradník Datel), ÚNOS (bývalý kavárník a cestující Řezníček), MLADÁ LÉTA (rozčílený školní rada Veselík), ANNA PROLETÁŘKA (starý kupec Jan Oliva), HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (karbanický farář), JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA Studia FAMU (lichvář Jestřáb), KOMEDIANTI (policajt), JAN HUS (podvodný hospodský na dvorku), CIRKUS BUDE! (muž na lochnesce), krátkometrážní TROJÍ SETKÁNÍ (statkář Outrata) a zcela poslední, drama RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM (kupec). Svým zjevem se přesně hodil do dramaturgie filmů 50. let v záporných rolích.

Neopomněl spolupracoval s rozhlasem (jako starý vinař Sarmiento ve hře „Sto dukátů za Juana“ 1953 režiséra Vladimíra Dvořáka, Bassova „Klapzubova jedenáctka“ 1935 či „Svatba“ 1938 režiséra Josefa Bezdíčka) a s televizí. Autor námětů, scenárista, režisér a herec divadla i filmu, jenž má na svém kontě přesně šestadvacet malých i velkých filmových postav a desítky a desítky divadelních inscenací a režií, František Klika zemřel 15. února 1956 v Praze ve věku pouhých nedožitých šedesáti let. Jeho poslední úlohu mohli diváci shlédnout pouhých devět dní po jeho smrti.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.