Bernhard Grzimek

Bernhard Klemens Maria Grzimek se narodil 24. dubna 1909 v Nyse v tehdejším Slezsku. Jeho otec Paul Franz Constantin Grzimek byl místní notář. Grzimek absovoval veterinu v Lipsku v roce 1928, v roce 1933 obdržel doktorát na univerzitě v Berlíně. V roce 1930 se oženil s Hildegardou Prüferovou. Vychovávali tři syny – vlastní Rochuse, Michaela a adoptivního Thomase.

Během 30.let měl Grzimek veterinární praxi v Berlíně; za války pracoval jako veterinář pro Wehrmacht. Na začátku roku 1945 gestapo vtrhlo do jeho berlínského bytu, protože mělo oprávněné podezření, že podporoval odboj a mimo jiné zásoboval potravinami ukryté židovské uprchlíky. Grzimekovi se podařilo uprchnout do Frankfurtu, který v té době již byl obsazen americkou armádou. V dubnu 1945 odmítl nabídku Američanů na post šéfa velitele frankfurtské policie.

Místo toho se stal ředitelem frankfurtské ZOO. Ovšem ani v poválečném Německu to neměl Grzimek lehké. V roce 1947 byl obviněn ze spolupráce s NSDAP; trvalo to ovšem téměř tři roky, než se mu podařilo prokázat svoji nevinu, a naopak prokázat podporu německému odboji. Po tuto dobu samozřejmě ZOO nevedl, do ředitelské funkce byl znovu uveden v roce 1949. Později vyšlo najevo, že jej neprávem účelově obvinil ředitel jiné ZOO – Heinz Heck z Mnichova.

Grzimek byl – vyjma uvedené vynucené přestávky – ředitelem frankfurtské ZOO od 1.5.1945 do roku 1974, kdy odešel do penze. ZOO v podstatě pozvedl z válečných trosek; během války byla také zabita téměř všechna zvířata. Zasloužil se o přestěhování ZOO z rozbombardovaného centra na okraj města do nových rozsáhlých prostor a o doplnění zvířecího fondu.

Současně se také stal prezidentem Frankfurtské zoologické společnosti, spolku, který má za cíl vést a podporovat projekty na ochranu divoké přírody; asi nejznámějším projektem je ochrana ekosystému Serengeti v Tanzanii. V Tanzanii strávil několik let i se svým synem Michaelem; zaměřovali se zejména na pozorování migrace zvířat z ptačího pohledu. Michael bohužel zemřel v roce 1959 při havárii jejich pozorovacího letadla.

Světovým bestsellerem se stala Grzimekova kniha Serengeti nesmí zahynout, na základě jejíhož naléhavého poselství byl zřízen Národní park Serengeti - v Africe přelomová věc. Grzimek natočil za svého působení v Serengeti dva celovečerní dokumentární filmy: Kein Platz für wilde Tiere a Serengeti darf nicht sterben. Oba filmy ve své době znamenaly něco nevídaného, neboť ukazovaly autentický život divokých zvířat a poskytly divákovi i zasvěcený odborný komentář. V Evropě, která se sice zvedala z válečného běsnění, nicméně byla i nadále rozpolcena studenou válkou, to představovalo jedinečný pohled na život a krásy Afriky, nicméně včetně hrozeb pro tamní zvířectvo. Oba filmy se kromě velkého diváckého zájmu dočkaly i ocenění odborné filmové obce; včetně Oscara v kategorii dokumentární film pro Serengeti nesmí zahynout v roce 1960.

Bernhard Grzimek zemřel 13.3.1987 ve Frankfurtu na infarkt v cirkusu během cirkusového představení…jeho pozůstatky byly později přepraveny do Tanzánie. Byl pohřben v kráteru Ngorongoro vedle svého dříve zesnulého syna Michaela.

Golda "Johgas" Zlatá