Karel Peyr

Karel Peyr se narodil 6. února 1904 s největší pravděpodobností v Praze. Vystudoval práva na Karlově Univerzitě a získal titul JUDr. Stal se pražským právníkem. Ale ve složitém tragickém roce 1948 musel jako „buržoazní“ doktor práv opustit své povolání. Nový komunistický režim mu jen dovolil vykonávat do odchodu na penzi pouze práci pouhého pomocného dělníka. Vyzkoušel si mj. i práci závozníka v hutích. Ovšem i během těchto prací měl možnost si aspoň přivydělávat jako epizodní herec československého znárodněného filmu.

Na stříbrné plátno vstoupil poprvé ještě během protektorátu a těsně po okupaci, kdy ještě jako právník vytvořil čtyři epizodky, z toho jednou i svoji vlastní profesi. Poprvé se objevil jako host u Bartošů (Ludvík Veverka, Helena Friedlová a Dagmar Frýbortová) ve filmu Oldřicha Nového a Antonína Zelenky ČTRNÁCTÝ U STOLU (1943). A do roku 1948 byl ještě právním zástupcem JUDr. Malíkem v Cikánově komedii U PĚTI VEVEREK (1944), ředitelem letiště v MUŽÍCH BEZ KŘÍDEL (1946) Františka Čápa i sturmführerem Tidden ve Weissově ULOUPENÉ HRANICI (1947).

Pro svůj elegantní zjev byl často vyhledáván pro role inteligentů, ředitelů a pánů z vyšší společnosti. Ještě v první polovině 50. let byl ředitelem von Dodererem ve Fričově ZOCELENÍ (1950), předsedou Froňkem V TRESTNÉM ÚZEMÍ (1950) Miroslava Hubáčka, velitelem gestapa Cortusem v PASTI (1950) Martina Friče a předsedou valného shromáždění OSN v Kadárově a Klosově ÚNOSU (1952).

Po šesti letech přestávky ho návštěvníci kin mohli spatřit v rolích majitele vily s garáží v HLAVNÍ VÝHŘE (1958) Ivo Nováka, zahraničního zákazníka Montiho ve Fričově DNES NAPOSLED (1958), náčelníka ve snímku Vladimíra Kabelíka OKAMŽIK, SPOJÍM! (1961), zástupce Numerinu v komedii MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ (1961) Oldřicha Lipského, svědka Sochora v Čechově KDE ALIBI NESTAČÍ (1961), Dr. Háka v Makovcově PRAHA NULTÁ HODINA (1962), šéfa v Balíkově TARZANOVĚ SMRTI (1962), generála u muzikálu Roháče a Svitáčka KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964), vedoucího starožitnictví ve Vošmikově MARTIN A ČERVENÉ SKLÍČKO (1966), garážmistra v Brynychově JÁ, SPRAVEDLNOST (1967) a též předávače vyznamenání v krátkém Růžičkově UČITEL A PŘÍTEL ZŮSTAL VEŘEJNOSTI NEZNÁM (1968).

Po roce 1968 se před filmové kamery postavil jako komerční rada Jandáček ve SVATÉ HŘÍŠNICI (1970) Vladimíra Čecha, generál ve Vorlíčkově crazy komedii „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (1970), cizinec na honu v ĎÁBELSKÝCH LÍBÁNKÁCH (1970) Zdeňka Podskalského, cizinec v povídce A V TOM ZÁMKU Milana Jonáše z nedokončených NÁVŠTĚV (1970), britský vyslanec Brown v Kleinově LEKCI (1971), člen správní rady v představení „R. U. R.“ ve SLEČNĚ GOLEM (1972) Jaroslava Balíka, autentická role lord strážce pokladu John Allsebrook Simon ve Vávrově rekonstrukci DNY ZRADY (1973) a taktéž jako pořadatel na startu závodu v komedii Oldřicha Lipského JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (1974).

Ještě rok 1974 dokončil poslancem v Kachlíkově DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974) i velvyslaneckým radou ve Steklého ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL (1974) a dále hostem v Majeského koprodukčním dramatu DVOJÍ SVĚT HOTELU PACIFIK (1975), Karlem von Bardolfem v dalším koprodukčním snímku Veljka Bulajiće SARAJEVSKÝ ATENTÁT (1975), tiskovým atašé v Traplově VÍTĚZNÉM LIDU (1977), dokonce ředitelem Metropolitní opery v New Yorku v BOŽSKÉ EMĚ (1979) Jiřího Krejčíka, hostem na hostině v ŠÍLENÉM KANKÁNU (1982) Jaroslava Balíka, baronem v Matějkově komedii ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE (1983) a nebo Dr. Pátým v krimikomedii ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ (1984) Ladislava Smoljaka.

Práci hereckého epizodkáře vyzkoušel i v rozhlase a hlavně v televizních filmech (př. SPRAVEDLNOST PRO SELVINA) a seriálech (KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, OKRES NA SEVERU apod.).

Byl využíván i zahraničními produkcemi (anglický film BURNING SECRET nebo německé seriály DIE MERKWÜRDIGE LEBENSGESCHICHTE DES FRIEDRICH FREIHERRN VON DER TRENCK či WALLENSTEIN). Karel Peyr zemřel 21. prosince 1989 v Praze ve věku osmdesáti pěti let. I když byl výrazným hercem malých rolí, jediná větší role na něho čekala v postavě nelítostného asociálního ředitele von Doderera v pamfletu ZOCELENÍ (1950) Martina Friče.

Jaroslav "krib" Lopour