Leonid Varlamov

Pokud se řekne ruský či sovětský film a jeho ocenění zlatou soškou Oscara, většina lidí se přezíravě usměje a řekne: Michalkov, Unaveni sluncem. Někteří vzpomenou Michalkova a zmíní i Bondarčuka a jeho Vojnu a mír, případně Meňšova a to, že Moskva slzám nevěří, nepochybně si někdo vzpomene i na japonsko-sovětský film Děrsu Uzala, málokdo, pokud vůbec někdo, ale ví, že cenu Akademie filmového umění a věd získal v roce 1943 i Leonid Vasiljevič Varlamov za svůj dokumentární film RAZGROM NĚMECKICH VOJSK POD MOSKVOJ.

Varlamův život byl spojen s filmem ve více profesích, od roku 1929 pracoval jako střihač ve studiu Kulturfilm. V roce 1931 ukončil studium režie na VGIK, jako režisér filmových týdeníků. Od roku 1935 byl režisérem filmových týdeníků 'Pijoněrija', 'Sojuzkinožurnal', 'Novostěj selskogo chozjastva' a dalších. V době Velké vlastenecké války projevil osobní statečnost a byl režisérem frontových filmových skupin Západního a Třetího běloruského frontu. Politický rozměr měly i další jeho filmy; již zmíněný Razgrom německich vojsk pod Moskvoj, SALINGRAD (1943), nebo filmy z roku 1956 TITO V MOSKVĚ a III. MISTROVSTVÍ SVĚTA PARAŠUTISTŮ 1956 V MOSKVĚ.

Za své dílo byl odměněn řadou cen, kromě zmíněného Oscara získal za stejný film i Stalinovu cenu I. Stupně, opětovně tuto cenu získal za film Stalingrad v roce 1943, za film Jugoslávie získal v roce 1947 Stalinovu cenu II. stupně, stejně jako v roce 1949 za film POLŠA (Polsko), v roce získal opětovně Stalinovu cenu I. Stupně za film POBEDA KITAJSKOGO NARODA.

Leonid Varlamov zemřel 3. 9. 1962, je pohřben na Novoděvičím hřbitově v Moskvě.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková