Jarmila Bechyňová

Jarmila Bechyňová

Osobnostcsfd.cz

Herečka

27. listopadu, 1906, Prostějov, Morava, Rakousko-Uhersko

18. července, 1992, Praha, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1967

Bílé dveře

Film - Psychologický, Rodinný


1965

Zločin v dívčí škole

Film - Komedie, Krimi, Povídkový

Ztracená tvář

Film - Komedie, Sci-Fi

Zlatá reneta

Film - Psychologický, Drama


1955

Jan Žižka

Film - Válečný, Drama, Historický


1954

Cirkus bude!

Film - Komedie

Hadrián z Římsů

Film - Komedie


1952

Nástup

Film - Drama

Divotvorný klobouk

Film - Hudební, Komedie, Muzikál


1949

Revoluční rok 1848

Film - Drama, Historický


1948

O ševci Matoušovi

Film - Drama, Historický


1947

Až se vrátíš...

Film - Krimi, Psychologický, Drama


1939

Věra Lukášová

Film - Poetický, Drama


1937

Panenství

Film - Psychologický, Drama


1936

Trhani

Film - Drama


1934

Na růžích ustláno

Film - Hudební, Komedie


1933

Jindra, hraběnka Ostrovínová

Film - Drama, Romantický

Životopis

Vystudovala reálné gymnázium a Státní konzervatoř v Praze. V roce 1927 jí Karel Hugo Hilar nabídl hostování v Národním divadle v roli Genevievy v komedii Nezralé ovoce. Krátce pobyla u Vlasty Buriana a v sezóně 1927/28 hrála v Národním divale moravskoslezském v Ostravě. Od roku 1928 byla členkou činohry Národního divadla, kde působila do roku 1940. V letech 1943 - 1945 byla nacisty vězněna ve Svatobořicích, kde se jako režisérka podílela na realizaci divadelních představení. Po válce se vrátila do Národního divadla (1945 - 1951) a po propuštění z něj byla v letech 1951 - 1961 členkou Vesnického divadla. V 50. letech byla politicky perzekuovaná a v roce 1969 rehabilitovaná.

Její citlivé a inteligentní herectví směřovalo spíše k vážným rolím. Nejvýznamější tvůrčí období Bechyňové se váže spíše k předválečné éře. Na scéně Národního divadla vytvořila desítku převážně dramatických postav, např. Máju (Kornejčuk - Chirurg Platon Krečet), Václava (Hilbert - Falkenštejn), Růženku (Šrámek - Měsíc nad řekou).

Český film věnoval Bechyňové málo pozornosti, a tak se v poměrně rozsáhlém období více než 30 let objevila jen ve 14, vesměs vedlejších nebo epizodních rolích. Poprvé to byla komorná Růženka v melodramatu JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (1933). Následovala např. prodavačka Tereza v PANENSTVÍ (1937) nebo Hanička v dramatu VĚRA LUKÁŠOVÁ (1939). Po válce se opakoval sled vedlejších rolí v podobě Julie Drábkové v dramatu AŽ SE VRÁTÍŠ (1947), Vančurové ve filmu O ŠEVCI MATOUŠOVI (1948) nebo šenkýřky v hudební komedii DIVOTVORNÝ KLOBOUK (1952).

Po desetileté nucené přestávce se v roce 1965 vrátila před filmovou kameru, aby se s diváky rozloučila. Paradoxně právě v posledním roce její filmové kariéry vytvořila role hned ve třech filmech. Nejdříve to byla Moulisová v psychologickém filmu Otakara Vávry ZLATÁ RENETA, potom hysterka ve sci-fi grotesce ZTRACENÁ TVÁŘ a na závěr profesorka tělocviku v povídce ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE ze stejnojmenného filmu. Tímto se její kariéra uzavřela a Jarmila Bechyňová se už nikdy neobjevila ani ve filmu, ani v televizi.

Petr "Bart" Bartoš

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.