Gojko Mitić

Gojko Mitić, herec, kaskadér, režisér i scénárista, kterého proslavila, zejména v bývalé východní Evropě, série úspěšných “indiánek” (Indianerfilm) pod hlavičkou východoněmeckého studia DEFA. Narodil se v malé jugoslávské vesničce Leskovac (dnešní Srbsko), kde také strávil dětství. Začínal jako student bělehradské sportovní školy. V 60. letech se v Bělehradě točila spousta cizích filmů a do mnoha z nich byl Gojko vybrán jako kaskadér. Vidět ho můžeme ve vedlejších rolích slavné “vinnetouovské” trilogie podle Karla Maye, stejně jako ve dvou méně úspěšných “mayovkách” OLD SHATTERHAND a MEZI SUPY (oba 1964).

Na základě konkurzu byl obsazen do vedoucí indiánské role (“Tokei-Ihto“) ve východoněmeckém westernu SYNOVÉ VELKÉ MEDVĚDICE (1966). Film dosáhl ohromného úspěchu a praktický počátek jeho kariéry musíme hledat zde. V letech 1966-1984 zářil ve dvanácti dobrodružných snímcích o osudech původních obyvatel Ameriky: NÁČELNÍK VELKÝ HAD (1967), ZLATO V BLACK HILLS (1968), BÍLÍ VLCI (1969), STATEČNÝ OSCEOLA (1971), ULZANA (1974), ODVÁŽNÝ SEVERINO (1978) a další. Všechny byly ve své době velmi úspěšné, Gojko v nich však musel být s ohledem na svůj přízvuk pokaždé dabován.

Ve snaze uniknout svému typovému zařazení a dokázat, že se uplatní i v jiných rolích, se v dalších letech objevoval v dalších žánrech, v televizi i na divadle, kde hrál mimojiné Spartaka. Objevil se v jedné epizodě německého seriálu pro mládež “Schloss Einstein” a několik televizních show také uváděl. Svojí image “Chefindianer der DEFA“ nebo taky „nejslavnější indián východní Evropy“ se však nezbavil nikdy a v roce 1992 vystřídal Pierre Brice v postavě náčelníka Vinnetoua v každoroční (od r. 1952) open-air show "Karl-May-Festspiele" v Bad Segebergu u Hamburku (účinkování ukončil v roce 2006). Pro ženy měl neodolatelné kouzlo, prožil například románek s populární německou herečkou Renate Blume (mj. APAČI, ULZANA). Jeho filmy dosáhly popularity dokonce v USA. V současné době žije v Berlíně.

Marek "džanik" Janík