Stella Májová

Stella Májová

Osobnostcsfd.cz

Herečka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1987

Přátelé Bermudského trojúhelníku

Film - Mysteriózní, Povídkový, Sci-Fi


1986

O Popelákovi

Film - Pohádka


1983

Samorost

Film - Komedie

O velkém nosu

Film - Pohádka


1982

Malý pitaval z velkého města

Seriál - Krimi, Thriller, Drama

Střepy nesou někdy štěstí

Film - Muzikál, Pohádka


1981

V podstatě jsme normální

Film - Komedie

Velitel

Seriál - Drama

Poprvé...

Seriál - Rodinný


1980

Co je doma, to se počítá, pánové...

Film - Komedie

Starožitníkův krám

Film - Drama, Historický

Den velkého ticha

Film - Komedie, Rodinný


1976

Zítra to roztočíme, drahoušku...!

Film - Komedie

Der Knabe mit den 13 Vätern

Seriál - Komedie


1974

Třicet případů majora Zemana

Seriál - Dobrodružný, Krimi, Drama, Akční

Lidé z metra

Film - Povídkový, Drama

Poslední královna

Film - Drama, Historický


1973

Bratranec Pons

Film - Drama


1972

Bakaláři

Seriál - Komedie, Krátkometrážní

Kamenný kvítek

Film - Pohádka

Záhada červeného pudru

Film - Komedie, Krimi


1971

Mrtvý princ

Film - Pohádka, Drama, Romantický

Trapasy II

Film - Komedie

Prolhaná Ketty

Film - Komedie


1970

„Pane, vy jste vdova!“

Film - Komedie, Sci-Fi

Vražedný týden

Film - Komedie, Krimi


1969

Zabil jsem Einsteina, pánové...

Film - Komedie, Sci-Fi


1961

Netopýr

Film - Hudební


1959

Princezna se zlatou hvězdou

Film - Pohádka


1958

Muž mnoha tváří

Film - Komedie


1957

Přítel lhář

Film - Komedie


1955

Anděl na horách

Film - Komedie

Vzorný kinematograf Haška Jaroslava

Film - Komedie, Povídkový


1954

Byl jednou jeden král...

Film - Komedie, Pohádka

Stříbrný vítr

Film - Poetický, Drama


1943

Žíznivé mládí

Film - Drama, Romantický


1942

Barbora Hlavsová

Film - Drama

Kníže Václav

Film - Drama, Historický


1941

II. Filmové žně

Film - Dokumentární, Krátkometrážní


1940

Artur a Leontýna

Film - Komedie

Prosím, pane profesore!

Film - Rodinný, Drama

Pro kamaráda

Film - Drama, Romantický


1939

Příklady táhnou

Film - Komedie

Studujeme za školou

Film - Komedie


Hostka

1985

Kavárnička dříve narozených

Seriál - Hudební, Komedie, Publicistický, Talk-show


1963

Babiččina krabička

Seriál - Hudební

Životopis

Herečka Stella Májová (vlastním jménem Stella Weingärtnerová) se narodila 19. července 1923 v Havlíčkově Brodě. Dětství však prožila se svými rodiči a starším bratrem Jiřím (1920 – 1998), pozdějším tenoristou olomoucké opery, ve městě Mělník.

Již v dětství navštěvovala taneční školu Valy Katzové v Praze, kde se projevilo její pohybové nadání, mimo tanec hrála i klavír. Jako studentka reálného gymnázia hrála s místními ochotníky, mimo jiné také hru „Příklady táhnou“, kterou považovala za svou osudovou, byl to později její první film.

Roku 1939 se přihlásila ke zkouškám na konzervatoř, kam ji připravovala o pár let starší herečka a zpěvačka Eva Prchlíková. Na školu však nenastoupila, protože získala roli v připravovaném filmu režiséra Cikána PŘÍKLADY TÁHNOU, zde si zahrála roztomilou vnučku Jarmilku po boku Růženy Naskové, Nataši Gollové, Jana Pivce a dalších tehdejších hvězd. Brzy začaly přicházet další role a to ve filmech STUDUJEME ZA ŠKOLOU (studentka Eva Vichorová), PROSÍM, PANE PROFESORE! (studentka Jiřina Zemancová) od Zdeňka Gino Hašlera, ARTUR A LEONTÝNA (sestra Dolfi) s Lídou Baarovou, v úspěšné Fričově BARBOŘE HLAVSOVÉ (Vlasta Kvěchová), Cikánově filmu PRO KAMARÁDA (Tynča) a v Krňanského ŽÍZNIVÉM MLÁDÍ (Liduška Králová).

V první polovině 40. let se zasnoubila s pozounistou Janem Čížkem, který však roku 1944 zemřel na tuberkulózu. Mimo hraní navštěvovala také hodiny zpěvu u slavného tenoristy Tina Pattiera a Roberta Rosnera. Od roku 1943 do roku 1944 byla v angažmá v Divadle Oldřicha Nového, kde po jeho boku hrála ve hře „Komediant“ od Františka Kožíka a dále v inscenaci „Jedenáctý v řadě“. Po uzavření všech divadel prodlela konec války v totálním nasazení v továrně na léky v Modřanech. Po válce, kdy byla situace v divadle chaotická hrála spolu s Růženou Šlemrovou, Raoulem Schránilem a Nelly Gaierovou zájezdová představení po venkovských divadlech.

Poté hrála v divadle Alhambra (1947 – 1948) ve hře „Děcko“, které umí všecko a v protikomunistické hře „Agitka“, po únoru 1948 však bylo divadlo uzavřeno. V letech 1948 – 1949 byla v angažmá v Novém divadle a nadále se věnovala hlavně zpěvu. V 50. letech získala angažmá v Divadle Fidlovačka (1952 – 1958), kde vytvořila mnoho krásných rolí, zazářila například v „Polské krvi“, „Vinobraní“, „Krásné Saskii“, „Loutce“. Měla dokonce hostovat v divadle v Německu, ze všeho ale bohužel sešlo, kvůli udání jedné známé herečky.

Roku 1954 hrála v pohádce BYL JEDNOU JEDEN KRÁL… princeznu Zpěvanku po boku Jana Wericha, díky kterému se roku 1958 dostala do divadla ABC (1958 – 1962). Objevila se také ve filmech jako byl STŘÍBRNÝ VÍTR (Stázka), ANDĚL NA HORÁCH (sekretářka závodní rady), VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA (slečna Irma), PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU (vévodkyně Glorie). Později v úspěšné komedii „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (stále omdlévající přítelkyně Gerta), ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU...! (pracovnice komparzního rejstříku), CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ, PÁNOVÉ… (čiperná tetička z Ameriky Róza), V PODSTATĚ JSME NORMÁLNÍ (překladatelka), SAMOROST (matka) a jiných. Hrála též v televizi a rozhlase.

Úspěšná byla i na divadle, v Městských divadlech pražských (1962 – 1991), vytvořila mnoho krásných rolí jako byla „Zlodějka z Londýna“ pod režií Alfréda Radoka, „Zkrocení zlé ženy“, „Charleyova teta“, poslední její role byla ve Švandrlíkových „Černých baronech“. Velký obrat v životě Stelly Májové nastal v devadesátých letech, kdy se sblížila s Jaroslavem Mrázem, kterého znala již od mládí a který pobýval dlouhá léta v zahraničí. Po čase se za něj provdala a odešla do USA. Roku 1998 její manžel zemřel a paní Stella se rozhodla v Americe zůstat.

8. června 2001 získala Cenu Masarykovy akademie umění, o dva roky později vydala ve spolupráci s Věnceslavou Dezortovou svou memoárovou knihu „Kam až mě osud zavál“ (2003).

Stella Májová přežila svého manžela o více než deset let. Hodně cestovala, užívala si života, udržovala si dobrou fyzickou kondici, ráda řídila automobil, hrála v kasinu a ze zábavy prodávala v obchodě s textilem. Zemřela po krátké nemoci, 5. listopadu 2009, v nemocnici ve městě Falbrook, kde žila od svého odchodu do Ameriky a kde je spolu s manželem také pohřbena...

petr.trep

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.