Charles Denner

Charles Denner, francouzský divadelní a filmový herec, se narodil 29. května 1926 v polském Tarnówu do židovské rodiny, která již v jeho čtyřech letech emigrovala do Francie. Od dětství jej přitahovalo divadlo a v roce 1945 proto začal v Paříži studovat u významného divadelního režiséra a učitele Charlese Dullina. Po čtyřech letech jej angažoval v Theatre National Populaire jiný významný francouzský divadelník Jean Vilar, který byl uchvácen Dennerovým účinkováním v nadrealistickém dramatu Guillauma Apollinaira Prsy Tiresiovy. V tomto angažmá měl Denner poprvé možnost hrát významnější role – např. v hrách Princ Friedrich von Homburg německého dramatika Heinricha von Kleist nebo Lorenczaccio Alfreda de Musset.

V roce 1955 dostal od Yvese Allégreta nabídku zahrát si ve snímku NEJLEPŠÍ ČÁST, jehož hlavní hvězdou byl Gérard Phillipe. Tímto Charles Denner vstoupil do světa filmu, v němž se pohyboval dalších více než třicet let a spolupracoval s výbornými režiséry své doby, kterými jistě byli Louis Malle, Claude Chabrol, Jean-Luc Godard, Costa Gavras, Claude Lelouch, Claude Berri a především Francois Truffaut. V roce 1957 si zahrál asistenta policejního komisaře ve slavném snímku VÝTAH NA POPRAVIŠTĚ, v němž hlavní postavu ztvárnila jeho kolegyně z Theatre National Populaire Jeanne Moreau.V roce 1962 byl Denner poprvé obsazen do hlavní role uhlazeného, avšak vraždícího sukničkáře v Chabrolově biografickém dramatu LANDRU. Mezi nejvýznamnější filmy šedesátých let s Dennerovým účinkováním nepochybně patří autobiografický film Claude Berriho PEPÉ A CLAUDE (1966), v němž si Charles Denner zahrál režisérova otce, dále Truffautova pocta Alfredu Hitchcockovi NEVĚSTA BYLA V ČERNÉM (1968), kde Denner představoval jednu z obětí mysteriózní Jeanne Moreau, a hlavně fiktivní rekonstrukce vraždy levicového politika Z, kterou v roce 1969 natočil řecký režisér Costa Gavras.

Ačkoli Charles Denner byl především věrný divadlu (mezi jinými např. role v Moliérově hře Skapinova šílenství nebo v dramatu Bertolta Brechta Bubny v noci), pokračoval i v sedmdesátých letech ve spolupráci s významnými filmaři. Nezanedbatelná je jeho spolupráce na pěti filmech Claude Lelouche (LE VOYOU, 1970; DOBRODRUŽSTVÍ JE DOBRODRUŽSTVÍ, 1972; CELÝ JEDEN ŽIVOT, 1974; ZAČÍT ZNOVU, 1976 – nominace na Césara za mužský výkon ve vedlejší roli; ROBERT A ROBERT, 1978), často hrál po boku Jeana Paula Belmonda v akčních dobrodružných snímcích (NÁSLEDNÍK, 1973; STRACH NAD MĚSTEM, 1975), ale také se s ním setkal v romantické komedii Jeana-Paula Rappeneaua MANŽELÉ Z ROKU II (1971). Samostatnou kapitolou je Dennerova spolupráce s Francoisem Truffautem, který mu kromě již zmíněné role nabídl v roce 1972 úlohu deratizátora Arthura v černé komedii HEZKÁ HOLKA JAKO JÁ. Mezi nejlepší role, kterých se Charles Denner na filmovém plátně zhostil, však bezpochyby patří notorický sukničkář a sváděním žen posedlý Bertrand Morane ve snímku MUŽ, KTERÝ MĚL RÁD ŽENY, do kterého jej Truffaut obsadil mj. i z toho důvodu, že mu byl fyzicky trochu podobný (snímek byl zamýšlen jako částečně autobiografický). Denner byl za tento snímek nominován na Césara za hlavní mužský herecký výkon.

Charles Denner je podobou nezaměnitelný – subtilní postava, hnědé vlasy, husté obočí; byl obdařen snadno rozpoznatelným hlasem. Jeho postavy jsou často introspektivní a nedůvěřivé k okolnímu světu. Měl však také komediální talent, jeho humor pramenil z drobných událostí každodenního života. Hereckou kariéru ukončil v roce 1986, kdy mu byla diagnostikována rakovina, které podlehl 10. záři 1995 v Dreux (západně od Paříže). Zanechal po sobě dvě děti.

Libor "liborek_" Borák