Herec
2013Film - Životopisný, Drama
1987
Seriál - Komedie, Muzikál
1968
Film - Experimentální, Hudební, Pohádka
1964
Film - Komedie
Režisér
2007Film - Dokumentární
2005
Film - Dokumentární
2003
Baronka Sidonie Nádherná aneb Konec šlechty v Čechách
Film - Dokumentární
2001
Film - Dokumentární
2000
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Špinavé triky - zpověď Ladislava Bittmana
Film - Dokumentární
1997
Seriál - Dokumentární
Film - Krátkometrážní, Rodinný
1996
Film - Krátkometrážní
1995
Seriál - Dokumentární, Životopisný
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Historický
1994
Film - Komedie, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1993
Film - Krátkometrážní, Drama, Fantasy
1992
Film - Povídkový, Rodinný
Film - Pohádka
Seriál - Rodinný, Animovaný
Cesta uskutečnění - asparšajóga
Seriál - Dokumentární
1991
Příběh o harfě, koncertu a písni
Film - Dokumentární, Hudební, Krátkometrážní
1990
Seriál - Rodinný
Film - Komedie
Film - Komedie, Pohádka, Rodinný
1989
Film - Rodinný
1988
Seriál - Rodinný, Animovaný
Film - Hudební, Krátkometrážní, Animovaný
Seriál - Rodinný, Animovaný
1987
Seriál
Film - Komedie
1986
Kouzelná raketa strýčka Jedličky
Film - Muzikál
1984
Film - Pohádka
1983
Film - Povídkový
Seriál - Rodinný
1982
Seriál - Hudební
Film - Rodinný
1981
Seriál - Komedie
Seriál - Rodinný
1980
Seriál - Rodinný
Film - Komedie
Příběhy modrého telefonu - Maska
Film - Rodinný, Drama
Seriál - Rodinný, Drama
1978
Seriál - Hudební
1975
Seriál - Pohádka
Scenárista
2003Baronka Sidonie Nádherná aneb Konec šlechty v Čechách
Film - Dokumentární
1994
Film - Komedie, Krátkometrážní
1980
Film - Komedie
Vystudoval ČVUT s audiovizuální specializací. Od roku 1962 byl autorem, režisérem a mimem představení pantomimické skupiny Pantokabaret, která byla součástí KARlínského KULturního KAbaretu (Karkulka). Na Festivalu amatérské pantomimy v Litvínově v roce 1966 získává dokonce se scénkami „V kleci“ a „Autostop“ první cenu v soutěži jednotlivců. Tady se také seznamuje se souborem Pantomima Alfreda Jarryho, zejména s jeho hlavními autory - mimy Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou. V roce 1970 se C. Turba osamostatňuje a B. Hybner žádá Josefa Platze, aby Turbu nahradil v představení „Idioti“. Představení, poznamenané stupňující se náklonností B. Hybnera k alkoholu, ukončuje v roce 1972 zásah normalizačních úředníků, kteří Pantomimu Alfreda Jarryho bez udání důvodů ruší. Tím končí i Platzova kariéra mima na divadelním jevišti - pantomimě se věnuje už jen v televizi: natáčí instruktáž pantomimy s B. Hybnerem, hraje Architekta v experimentální televizní pantomimické pohádce ÚDOLIE VEČNÝCH KARAVÁN (1968, s B. Hybnerem i C. Turbou), v roce 1987 účinkuje v televizní adaptaci Hybnerova představení GAGMAN v roli pastora.
V roce 1967 je (ve svých třiceti letech) přijat ke studiu na katedru dokumentární tvorby FAMU, kde si přál studovat už dříve, ale tehdejší politický režim do té doby neumožňoval absolvovat více než jednu vysokou školu. Studium zakončuje v roce 1973 prací „Zvuková složka v audiovizuálních formách".Poté se spíše náhodou dostává k práci v Dětské redakci České televize – režíruje krátké kreslené filmy (večerníček O PRATONDOVI), hrané pohádky (například zdařilé TŘINÁCTERY HODINY) i tv. filmy a seriály s dětskými hrdiny (krimiseriál PŘÍPAD KAPITÁNA BÁBOVKY,...). Jeho třináctidílný seriál ŠKOLA ZA ŠKOLOU (1981-83) získává v roce 2011 na Zlínském filmovém festivalu Uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež. Je také prvním režisérem STUDIA KAMARÁD, spoluvytváří jeho podobu - pro namlouvání postav JŮ a HELE navrhuje Jiřího Lábuse a Milana Nedělu (když M. Neděla vážně onemocní, nahrazuje ho Ota Jirák).
V 90. letech působí v rámci Producentského centra publicistiky a dokumentaristiky České televize jako vedoucí Tvůrčí skupiny Josefa Platze (později Tvůrčí skupiny č. 13). V jeho skupině vznikají například dokumentární cykly EVROPA A MY, EGO nebo DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY. Od roku 1991 se věnuje i režii dokumentárních snímků. V roce 1991 natáčí půlhodinový dokument NENECHTE ZE MNE UDĚLAT BLÁZNA o Janu Zajícovi, posléze v roce 1995 s Dobroslavem Zborníkem realizují v koprodukci s Francií dvoudílný dokument o J. Palachovi a J. Zajícovi (společně natočili množství archivního materiálu o J. Palachovi a J. Zajícovi už v roce 1969 jako studenti FAMU). Režíruje také několik dílů z cyklu DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY (např. BASILIKA SV. JIŘÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ, KLADRUBY U STŘÍBRA,…). Realizuje i dokumentární portréty – JIŘÍ GRUŠA (1995, natočen v cyklu GENUS), BARONKA SIDONIE NÁDHERNÁ ANEB KONEC ŠLECHTY V ČECHÁCH (2003), VÁCLAV BOŠTÍK (2005), KYTAROVÁ LEGENDA o hudebníkovi Jiřím Jirmalovi (2007). Společně s Tomášem Petráněm režíruje film TÝNSKÉ VARHANY (2001), dokumentující rekonstrukci nejstarších varhan v Praze, který získává v roce 2003 v soutěži Média na pomoc památkám (vyhlašované Sdružením Pro Bohemia a Syndikátem novinářů) první cenu Prix non-pereant.
V současnosti na pozvání B. Hybnera přednáší na Katedře pantomimy na HAMU o vyjadřovacích prostředcích filmu.
Manželkou Josefa Platze je spisovatelka Eda Kriseová, dcera Magdaléna Platzová je prozaičkou, překladatelkou a publicistkou.