Luigi Hofman

Za exoticky znělým jménem Luigi Hofman se skrývá původní české jméno Ludvík Hrabánek. Narodil se 8. května 1879 v Praze. Vystudoval a stal se až do odchodu na odpočinek soukromým úředníkem. O jeho soukromí více bližších informací, stejně jako u jeho hereckých současníků a dalších dnes již zcela zapomenutých filmových průkopníků, bohužel nemáme. Hned po vzniku republiky se zamiloval do filmu a stal se představitelem řady epizodních, menších i větších filmových kreací. Zároveň využil své povolání úředníka, když byl v letech 1923 – 1930 zaměstnán v Organizaci československého filmového herectva (známé pod zkratkou OČFH). Pod svým pseudonymem se poprvé objevil jako strýc v Binovcově komedii OŠÁLENÁ KOMTESA ZUZANA (1918) s hvězdou němých filmů Suzanne Marwille v titulní úloze.

Ke konci 10. a na začátku 20. let se jeho postava předvedla v postavách dvojrole mužatky a herce (DOBRODRUŽSTVÍ JOE FLOCKA), krčmáře (A VÁŠEŇ VÍTĚZÍ), komisaře (SIVOOKÝ DÉMON), pána (OKLAMANÝ HYPNOTISÉR SWENGALI), lékárníka (AKORD SMRTI), ředitele banky Dombse (ZPĚV ZLATA), herce Muflíčka (KOMEDIANTKA), továrníka Landrasa (ZELENÝ AUTOMOBIL), velkostatkáře Jarovského (STÍNY), opět dvojrole majordoma a otce (PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT), ředitele banky (NAD PROPASTÍ), impresária Emana Balcara (MANŽELÉ PANÍ MILENY), svůdce ženy (CESTY K VÝŠINÁM), Ing. Františka Rudníka (O VELKOU CENU), továrníka Viktora Dublína (LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA).

V polovině 20. let si dále Luigi Hofman zahrál ve snímcích KORYATOVIČ (magnát), MUŽ BEZ SRDCE (komorník), ČAROVNÉ OČI (rada Traufner), PÍSEŇ ŽIVOTA (továrník Silver), LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ (cizácký továrník), CHYŤTE HO! (strážník), ŠEST MUŠKETÝRŮ (host v pivnici), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (zásmucký statkář), VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (pan domácí Stanislav Myslíkovský), ŘINA (starší profesor gymnázia), PANTÁTA BEZOUŠEK (průvodčí ve vlaku), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (papírník ve vazbě), IRČA V HNÍZDEČKU (otec), BAHNO PRAHY (krčmář Jáchym Mates), KRÁSNÁ VYZVĚDAČKA (prezident Ardenska Michal de Costa).

Na rozhraní 20. a 30. let se zjevil jako celník (POHORSKÁ VESNICE), otec (MODRÝ DÉMANT), ctitel paní Bromové (HANIČKO, CO S TEBOU BUDE?), sluha na zámku (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), legionář (PLUKOVNÍK ŠVEC), vrátný v hotelu (HORSKÉ VOLÁNÍ S. O. S.), soudce (BOŽÍ MLÝNY) a též lékař (ADJUNKT VRBA). V raných zvukových 30. létech ho diváci už zvukových filmů mohli zahlédnout jako: dvorský písař (PSOHLAVCI), šéfredaktor (POSLEDNÍ BOHÉM), Ninin (hrála ji Máňa Ženíšková) otec (MILÁČEK PLUKU) a herec Tylovy (představovaný Karlem Třešňákem) družiny (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ). Řada těchto filmů se ani nedochovala.

Mezi jeho poslední natočené filmy patří např. ZAPADLÍ VLASTENCI (panský úředník na večírku), TISÍC ZA JEDNU NOC (pan ředitel hotelu), SESTRA ANGELIKA (host v Casinu), PRÁVO NA HŘÍCH (pacient MUDr. Macha), PÍSNIČKÁŘ (policejní komisař), PEPINA REJHOLCOVÁ (tajemník divadla), PENÍZE NEBO ŽIVOT (městská delegace), DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE! (návštěvník módní přehlídky), ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (muž v cylindru), S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI (soudní votant), ŘEKA (host v hotelu), OKÉNKO (host v baru), DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK (rozhodčí kanoistických závodů) a JEJÍ LÉKAŘ (komerční rada Rybák).

Jeho kulatá postava se svérázným obličejem a výrazem se symbolicky naposledy objevila v komedii Václava Binovce s Trudou Grosslichtovou, Markétou Krausovou, Růženou Šlemrovou a Jiřím Steimarem ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE (1934) jako host na večírku. Václav Binovec se tedy stal jeho prvním a též zároveň posledním režisérem. Slavnostní premiéra (17. srpna 1934) tohoto snímku se však uskutečnila v českých biografech až dva měsíce po Hofmanově smrti. Úředník a herec Luigi Hofman předčasně zemřel 23. června 1934 v Praze ve věku pouhých pětapadesáti let. I když jako jeden z mála zkušených „němých“ herců přežil nástup zvukového filmu, bylo mu v něm však souzeno vytvářet až do smrti pouhé miniaturní, anonymní a často také „němé“ epizodní úkoly.

Jaroslav "krib" Lopour