Richard František Branald

Richard F. Branald se narodil jako Richard František Branald 3. dubna 1876 v Praze do rodiny malíře porcelánu. Připravoval se na dráhu pedagogickou, ale nedokončil učitelský ústav. Vyučil se typografem, ale už jako student horlivě ochotničil v pražských spolcích (žižkovský Pokrok, vinohradská Měšťanská beseda, vršovický Bozděch a jako člen Ústřední Matice českoslovanský divadelních ochotníků vystoupil 2. a 11. dubna 1900 na scéně Národního divadla ve hře „Magdalena“).

Svojí profesionální dráhu začínal jako herec a režisér u kočovné společnosti Karla Stockého (1901 – 1902) a jako herec a režisér činohry a především operety u Vendelína Budila v Městském divadle Plzeň (1902 – 1904). Jako významný operetní komik a režisér působil v brněnském Národním divadle (1904 – 1905, 1906 až 1907, 1908 – 1909 a 1913 – 1914).

Potom herecky a režijně pracoval v Divadle na Vinohradech (1907 až 1908), v letech 1909 – 1912 na dalších pražských scénách (Deklarace, smíchovská Aréna), hostoval jako režisér v Zemském divadle Záhřeb (1910), vedl zpěvoherní soubor Městského divadla Plzeň (1912 až 1913), kde ještě hostoval v letech 1913 – 1917, dále byl u Divadla sdružených měst východočeských (1914 – 1915), umělecky vedl Zöllnerovu společnost (1915 – 1916) a v letech 1916 – 1918 opět hostoval v Plzni, v Ostravě a v Praze.

Po převratu v roce 1918 ještě krátce byl šéfem operety Českého divadla v Ostravě (1918 – 1919) a svojí hereckou a režijní kariéru ukončil na okrajových pražských scénách (smíchovská Aréna, Tylovo divadlo v Nuslích, Uranie, Švandovo divadlo či Divadlo Varieté), na kterých se uplatnil i jako libretista a skladatel.

Za jeho bohatou uměleckou drahou a několik stovek režií činoher, oper a operet stál i jeho vrozeným neklid. Patřil mezi průkopníky českého zpěvoherního divadla. Jako rtuťovitě pohyblivý herec se objevil ve hrách „Na dně“ (Baron), „Strakonický dudák“ (Vocílka), „Krista z myslivny“ (Císař Josef II.), „Magdalena“ (Kool z Harden) apod.

Z jeho režií si uveďme tituly „Slatko djevojče“, „Madame Butterfly“, „Carmen“ nebo „Léto“. Richard F. Branald se výraznou měrou zasloužil o český film. Zapojil se do něho krátce po vzniku Československé republiky. Stál u zrodu výrobní společnosti Excelsiorfilm Richarda Baláše, u které byl s Milošem Novým hlavním režisérem.

Ještě roku 1918 na podzim zrežíroval Branald podle svého původního námětu a scénáře „sentimentální příběh legionáře, který se vrací z bojů v cizině o Vánocích do vlasti“ pod názvem ČESKOSLOVENSKÝ JEŽÍŠEK (1918).

Následující rok se pokusil o podobný projekt, když se ve filmu UTRPENÍM KE SLÁVĚ (1919) za své režie snažil vzkřísit na plátně slavné historické osobnosti českých dějin. Sám Branald si ve filmu zahrál trojroli Sibylly, českého bratra a vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Ovšem film nebyl pro omyly a stálé přepracovávání nikdy dokončen a uveden do distribuce.

Přesto ještě tentýž rok zrežíroval Branald komedii ALOISŮV LOS / ALOIS VYHRÁL LOS (1919), kde si zahrál pana profesora. Ani tento snímek se nedochoval, nemáme tedy dnes už možnost poznat režijní práci tohoto tvůrce (teoreticky považoval film za přímého pokračovatele umění dramatického). Současně působil i ve filmové škole Excelsiorfilmu (s jeho pomocí u filmu začínala Mary Jansová či Vladimír Pospíšil – Born).

Po zániku výrobny Branald film opět opustil a vrátil se do něho po patnácti letech ve zvukovém období jako herec. Objevil se jako MUDr. Jahoda a předseda senátu v melodramatech MATKA KRÁČMERKA (1934) a PRVNÍ POLÍBENÍ (1935) Vladimíra Slavínského a notář v Kubáskově POZDNÍ LÁSCE (1935).

Branald jako dramatik psával (později i se svým synem) hry a frašky („Česká maminka“, „Kněžna Madla od divadla“, „Slečna tulačka“, „Pepička z malé hospůdky“, „Teta Fany, postrach rodiny“, „Zamilovaná babička“, „Cikánská krev“, „Selská čest“ atp.), mj. knihu „O umění režisérském, hereckém a pěveckém“ (1931) a rovněž přispíval do periodik („Film“) a překládal (tř. „Její Veličensko Mimi“).

Jeho ženou byla herečka Marie Růžková – Branaldová (1887 – 1962) a jeho synem známý dětský herec a spisovatel Adolf Branald (1910 – 2008). Oba hráli (Adolf pod jménem Karel) v některých jeho filmových projektech. Činoherní, operetní a filmový herec, režisér, dramatik, překladatel, scenárista, filmový průkopník Richard F. Branald zemřel 1. dubna 1950 v Praze, dva dny před svými čtyřiasedmdesátými narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour