Antonín Frič

Osobnostcsfd.cz

Herec

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1947

Muzikant

Film - Drama


1940

Dva týdny štěstí

Film - Komedie

Pelikán má alibi

Film - Komedie, Krimi

Minulost Jany Kosinové

Film - Drama, Romantický


1939

Zlatý člověk

Film - Drama, Romantický

Hvězda z poslední štace

Film - Komedie, Romantický

Srdce v celofánu

Film - Drama, Romantický


1938

Zborov

Film - Válečný, Drama


1936

Děti velké lásky

Film - Drama


1935

Bezdětná

Film - Drama, Romantický

...a život jde dál...

Film - Drama


1934

Hej-rup!

Film - Komedie

Za řádovými dveřmi

Film - Drama, Romantický


1933

Svítání

Film - Drama

Sněhurka a sedm trpaslíků

Film - Pohádka


1932

Anton Špelec, ostrostřelec

Film - Komedie

Načeradec král kibiců

Film - Komedie


1931

Dobrý voják Švejk

Film - Komedie

Karel Havlíček Borovský

Film - Životopisný, Drama

Třetí rota

Film - Válečný, Drama


1930

Osudy dobrého vojáka Švejka

Film - Komedie

Vendelínův očistec a ráj

Film - Komedie

Lidé v bouři

Film - Drama

Černé oči, proč pláčete...?

Film - Drama, Romantický


1929

Boží mlýny

Film - Drama

Starý hřích

Film - Drama


1926

Falešná kočička aneb Když si žena umíní

Film - Komedie


1925

Dobrý voják Švejk

Film - Komedie, Válečný

Josef Kajetán Tyl

Film - Životopisný, Drama

Vdavky Nanynky Kulichovy

Film - Komedie

Do panského stavu

Film - Komedie

Z českých mlýnů

Film - Komedie

Šest mušketýrů

Film - Komedie


1923

Problematický gentleman

Film - Drama


1921

Děvče ze Stříbrné Hranice

Film - Dobrodružný


1920

Červená Karkulka

Film - Pohádka, Rodinný

Životopis

Fotograf a filmový herec Antonín Frič se narodil 10. března 1886 v Praze. Jako fotograf se vyučil v Langhansově fotografickém závodě. V letech 1904 – 1914 byl koloristou u firmy Pathé v Paříži, malířem pozadí a aranžérem v Německu, Holandsku a Belgii. Od odveden do první světové války a po jejím konci se natrvalo usadil v Praze.

Po návratu se seznámil s prudce se rozvíjejícím médiem: filmem. Nastoupil jako laborant a herec do Excelsiorfilmu (1920). Následně byl ve filmových ateliérech na Vinohradech, Kavalírce, Barrandově, Radlicích a Hostivařích fotografem, kresličem reklam, úvodních titulků, mezititulků a také filmových plakátů kina. V těchto ateliérech spolupracoval na více jak dvěstě filmových titulech.

Jako fotograf stvořil tucty kvalitních fotografií z řady oblíbených filmů (např. POZNEJ SVÉHO MUŽE, RYBA NA SUCHU, ZLATÉ DNO, VALENTIN DOBROTIVÝ, POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ, PRSTÝNEK a desítky dalších). Antonín Frič se specializoval rovněž na obor reklamních fotografií ve svém vlastním, moderně zařízeném karlínském podniku (1932).

Přivydělával si taktéž jako herec epizodních rolích. V němém filmu jich vytvořil na čtrnáct: rychtář v pohádce Svatopluka Innemanna ČERVENÁ KARKULKA (1920), bohatý mladík v dobrodružném snímku Vladimíra Slavínského DĚVČE ZE STŘÍBRNÉ HRANICE (1921), muž v PROBLEMATICKÉM GENTLEMANU (1923) Přemysla Pražského, krejčí Tadeáš Boubela v Krňanského komedii VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (1925), stárek v Seidlových a Innemannových Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1925), kuchař Neplecha v další Pražského komedii ŠEST MUŠKETÝRŮ (1925), intendant v životopisném JOSEFU KAJETÁNU TYLOVI (1925) Svatopluka Innemanna a nebo prodavač v Antonově komedii DO PANSKÉHO STAVU (1925).

V druhé polovině 20. let to byl strážník ve FALEŠNÉ KOČIČCE (1926) Vlasty Buriana a Svatopluka Innemanna, pobočník MUDr. Grünsteina v Lamačově přepisu slavného románu Jaroslava Haška DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1926), stárek Lukáš ve STARÉM HŘÍCHU (1929) M. J. Krňanského, advokát v dramatu BOŽÍ MLÝNY (1929) Josefa Medeotti – Boháče, lékař v melodramatu ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…? (1930) Leo Martena a svatební host v Pražského komedii VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (1930). Jak vidno, nejčastěji Antonína Friče zaměstnávali režiséři Svatopluk Innemann, Přemysl Pražský a M. J. Krňanský.

Ještě v roce 1930 vstoupil herecky do zvukového filmu v německé (a jediné) verzi příběhu Karla Antona LIDÉ V BOUŘI (1930) jako muž v kostele. Kromě této epizodky byl zaměstnán ještě v devatenácti nadprůměrných i zcela podprůměrných předválečných a protektorátních zvukových snímcích. S chutí si v ateliérech zahrál ruského lékaře (TŘETÍ ROTA), porotce (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ), fotografa (NAČRADEC, KRÁL KIBICŮ), ostrostřelce (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC), kresliče v projekční kanceláři (SVÍTÁNÍ), lovčího (SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ), diváka na dostizích (ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI), vrátného v rozhlase (HEJ – RUP!), pěstouna Evy (BEZDĚTNÁ), symbol soudnictví (… A ŽIVOT JDE DÁL…), starostu (DĚTI VELKÉ LÁSKY), polního kuráta (ZBOROV), pacienta (ZLATÝ ČLOVĚK), strážmistra (SRDCE V CELOFÁNU), hostinského v Postrachově (HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE), policejního fotografa (PELIKÁN MÁ ALIBI), vrátného (DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ) a netrpělivého telefonistu (MINULOST JANY KOSINOVÉ).

Svoji filmovou kariéru završil v poválečném znárodněném filmu jako jednašedesátiletý sedlák v dramatu MUZIKANT (1947) Františka Čápa. Antonín Frič si na plátně zahrál pouze dvakrát své skutečné zaměstnání: fotografa v již zmíněných snímcích NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ a PELIKÁN MÁ ALIBI. I když je Antonín Frič málo známý, jeho úloha v rozvoji filmové reklamy a fotografie je nezanedbatelná. Zemřel zapomenut na penzi 5. dubna 1956 v Praze ani ne měsíc po sedmdesátém životním jubileu.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.