Helga Nováková

Herečka Helga Nováková, která se narodila v pražských Holešovicích do rodiny bankovního úředníka Josefa Nováka (*1872) a jeho manželky Blaženy roz. Weiselové (*1883), byla jejich jediným potomkem.

V Praze studovala konzervatoř, kterou dokončila v roce 1930, ale těsně před skončením studia byla přijata do angažmá v Národním divadle v Praze. Za dobu pěti let, co zde hrála, byla obsazená do 50 menších, ale i epizodních rolí.

Vytvořila např. tyto role, Adéla – „Bobří kožich“, Tonička – „M. D. Rettigová“, Ninetta – „Přítelkyně vdaných žen“, Kačenka – „Strakonický dudák“, Živa – „Radúz a Mahulena“, Líza – „Kvočna“. V některých hrách dostávala i mužské role, např. Pepík – „Jedenácté přikázání“, Freddie Perkins – „Táta dlouhán“ aj.

V roce 1930 si poprvé zahrála i ve filmu, v jednom z posledních němých, šlo o melodrama Černé oči, proč pláčete...? a hrála zde Martu Jarskou. V roce 1933 pak natočila další dva již zvukové filmy. V komedii s Vlastou BurianemPobočník Jeho Výsosti si zahrála větší roli majitelky obchodu s kravatami Pepi Kalašovou, milenku prince Evžena (Nora Stallich).

Posledním filmem v její kariéře je film V tom domečku pod Emauzy, kde hrála Stázinku Dudkovou. Její filmovou sestru hrála Adina Mandlová a s hercem Ferdinandem Hartem si zde zazpívala písničku „Štěstí si poroučet nedá“.

31. května 1935 ukončila angažmá v Národním divadle a v červnu 1935 se provdala za jednoho z nejbohatších podnikatelů v Praze Vítězslava Kumperu (1904–1987). V roce 1936 se jim narodila dcera Helga (1936–2005).

Rodina Kumperů patřila k pražské společenské smetánce, vlastnili automobilku Walter a bydleli v Platnéřské ulici v Praze. Rodina zakoupila i zámek Koloděje, kde nějakou dobu i bydlela. Ráda se zúčastňovala plesů, banketů, recepcí, kde se stýkala s Němci.

Na sklonku války se stejně jako herečka Nataša Gollová přihlásila jako dobrovolnice pro ošetřování vězňů během epidemie skvrnitého tyfu v internačním táboře v Terezíně. Stejně jako Golová i ona se nakazila tyfem, ale není známo, jak moc. Jelikož se při svém pobytu v nemocnici na Bulovce otrávila jedem, zůstala po ní tehdy 9letá dcera.

Manžel Vítězslav, švagr Antonín a i tchán Antonín Kumpera byli v lednu 1946 zatčeni za styky s Němci za války, továrna jim byla znárodněná. Po necelých dvou letech byli propuštěni a postupně emigrovali do Brazílie. Ale to už se Helgy Novákové-Kumperové samozřejmě netýkalo, jelikož sama ukončila svůj život ve věku nedožitých 35 let.

JA.RO.KO.