Běla Horská

Herečka Běla Horská, která dnes již bohužel není připomínána, se narodila v Praze dne 29. června 1874, jako Antonie Mysíková. Její otec, Antonín Mysík, byl strážníkem, maminka se jmenovala Marie. Běla měla ještě tři sourozence.

Informací o jejím životě, jak osobním, tak profesním, není mnoho. Po divadelním studiu byla od roku 1894 angažována do Národního divadla v Praze. V roce 1897 odešla do Ruska, kde pod jménem Bela Gorská hrála divadlo. Vrátila se hned po 1. sv. válce zpět do Prahy, kde již jen přednášela o divadelním herectví a byla též soukromou prof. herectví.

S návratem do vlasti si jí povšiml náš němý film, kde v letech 1919 až 1926 sehrála 12 rolí, většinou to byly vedlejší role matek, či manželek. První film se jmenoval Evin hřích (1919) a jelikož je dnes pokládán za ztracený, nevíme jakou roli zde hrála. V roce 1920 hrála matku hlavní hrdinky filmu Tam na horách. V roce 1921 si zahrála ve třech filmech, kdy za zmínku stojí dva díly filmu Irčin románek I. a II., kde hrála Irčinu matku, paní Černou.

Po tříleté pauze si v roce 1925 zahrála dokonce v pěti filmech, v Karlu Havlíčku Borovském hrála kněžnu Windischgrätzovou, ve filmu Vyznavači slunce hrála hraběnku Růžodolskou, ve filmu Vdavky Nanynky Kulichovy to byla paní domácí Kateřina Myslíkovská.

V roce 1926 natočila své poslední dva němé filmy, Osm srdcí v plamenech, kde hrála radovou Pelegrínovou a film Irča v hnízdečku, kde opět ztvárnila matku Irči.

Pak po šestileté přestávce si jedinkrát zahrála i ve zvukovém filmu Život je pes (1933), kde hrála epizodku hosta na zásnubách. Jejího manžela zde hrál Ada Karlovský. Po tomto roce již o ní nemáme žádné zprávy, vlastně, až na tu poslední, že zemřela v Tuchoměřicích u Prahy, dne 14. prosince 1954, ve věku vysokých 80 let.

JA.RO.KO.