Anna Zelenková

Anna Zelenková se narodila jako Anna Nechvílová 7. září 1856 (některé prameny chybně uvádějí rok 1866) v Pardubicích. Bohužel jsou prameny o jejím původu, dětství a dokonce i o přesném datu, o dni a měsíci, jejího narození více jak skoupé. S největší pravděpodobností začínala už roku 1876 jako operní a operetní subreta u menších kočovných společností (například u Terezie Knížkové).

V letech 1876 až 1907 prošla několika kočovnými divadelními společnostmi rozličných ředitelů (například J. E. Pokorný, František Pokorný, Terezie Knížková, Václav Svoboda, František Trnka, Vendelín Budil, J. E. Kramuel, František Lacina, Pavel Švanda ze Semčic ml., Ladislav Chmelenský, Václav Choděra a další).

Už ve společnosti Terezie Knížkové se seznámila s hercem Janem Zelenkou (1856 – 1931), za kterého se roku 1884 v Plzni provdala. Poté oba manželé nadále sdíleli stejná angažmá (například angažmá u jugoslávského divadla Zelenka odmítl proto, že jeho žena zde angažmá nedostala). V rámci kočovných společností a ředitelů (především Vendelín Budil) častěji a pravidelně pobývala v Plzni (1902 – 1904) a v Brně (1885 – 1886, 1892 – 1893, 1896 – 1897 a 1904 – 1905).

S manželem nakonec zakončila svojí mnohaletou hereckou kariéru v nově postaveném pražském Divadle na Vinohradech (1907 – 1921), jehož byla zakládající členkou. Na samém počátku 20. let však herečka onemocněla vleklou chorobou, která ji roku 1921 donutila opustit trvale divadlo, odejít na odpočinek a stáhnout se do soukromí.

V době svého pražského angažmá vystupovala příležitostně taktéž v kabaretu Lucerna (1914), Divadle Miniatur (1919) a Revoluční scéně (1920). Naposled na divadelním pódiu vinohradské scény vystoupila roku 1925 i s manželem při jubileu jeho padesátileté herecké činnosti jako Králíčková v Šamberkově „Jedenáctém přikázání“ (manžel stvořil roli Bartoloměje Pecky).

Ač Zelenková byla oblíbenou divadelní subretou, postupem času získávala výrazné úspěchy i v činoherním repertoáru. Přízeň u diváků si však získala svými temperamentními rolemi, kterým dodávala lidskost a přesnou charakteristiku. I s pomocí své silnější postavy často předváděla úlohy rozličných matek, žen z lidu, chův, hospodyň, vdov, selek i statkářek.

Za celou svojí mnohaletou kariéru vtělila život mj. postavám ve hrách „Boccacio“ (Boccacio), „Pražský flamendr“ (Filip), „Revizor“ (Anna Andrejevna), „Jedenácté přikázání“ (Služebná Františka), „Prodaná nevěsta“ (Ludmila), „Jiříkovo vidění“ (Kačenka), „Šotek“ (Kněžna), „Romeo a Julie“ (Kordula), „Maryša“ (Lízalka), „Strakonický dudák“ (Kordula), „Naši furianti“ (Dubská), „Tvrdohlavá žena“ (Jahelková), „Polská krev“ (Jadwiga), „Paličova dcera“ (Šestáková), „Lucerna“ (Klásková), „Cikánský baron“ (Cikánka Czipra), „Mam’zelle Nitouche“ (Matka představená), „Netopýr“ (Laura), „Ženitba“ (Tekla Ivanovna), „Fidlovačka“ (Mastílková), „Vinobraní“ (Mitzi) a nebo „Magdalena Dobromila Rettigová“ (Ančka).

Do české kinematografie vstoupila Anna Zelenková později než manžel, přesto ještě debutovala v jejích pionýrských začátcích (ve snímcích MACOCHA, SIVOOKÝ DÉMON a NEZNÁMÉ MATKY / MRAČNA, JEŽ HALÍ ŠTĚSTÍ se oba manžele potkali).

Krátce po vzniku republiky se představila jako čarodějnice ve filmu Antonína Fencla MACOCHA (1919), žena v melodramatu SIVOOKÝ DÉMON (1919) Václava Binovce a jako matka statkářovy (Karel Schleichert) dcery Maryny (Míla Holeková) v komedii Vladimíra Slavínského DIVOKÁ MARYNA / MARYNA (1919). Bohužel se ani jeden z těchto snímků do dnešních dnů nedochoval.

Ovšem svou účastí na titulu MACOCHA se Zelenková dostala i do přehledových publikací o dějinách českého filmu, kdy jako čarodějnice létala vzduchem na koštěti. Právě tyto záběry se Zelenkovou patří mezi první trikové v českém filmu.

O dva roky později se v dobách svého odchodu z herecké profese filmovým divákům připomněla naposledy jako domovnice v domě Kalinové (Marie Ptáková) v Hlavatého melodramatu NEZNÁMÉ MATKY / MRAČNA, JEŽ HALÍ ŠTĚSTÍ (1921). Film se jako jediný zachoval a máme tak důkaz jejího herectví. Anna Zelenková zemřela 6. června 1927 v Praze ve věku sedmdesáti jedna let. Pochována byla na pražských Olšanských hřbitovech.

Jaroslav "krib" Lopour