Břetislav Heinc

Je zajímavé, že na přelomu němé a zvukové éry našeho filmu se objevila spousta osob, kteří si zahráli v řadě filmů, ale s divadlem ani s herectvím neměli nic společného. Najdeme tak mezi nimi modistky, švadleny, ale i různé úředníky či zaměstnance film. ateliérů, kteří se danému režisérovi zkrátka typově hodili pro ztvárnění různých menších, ale i velkých rolí. Mezi tyto případy patří i Břetislav Heinc, představitel pěti epizodních rolí. Zřejmě se typově hodil pro ztvárnění těchto malých epizodek, jak jinak si vysvětlit jeho účinkování ve filmu, když v civilním životě byl celý život cukrář a později i majitel pražské cukrárny.

Narodil se jako Břetislav Ludvík Heinc do rodiny kožešníka Františka Heince a jeho manželky Marie roz. Vernerové. V roce 1914 pojal za manželku Marii Dvořákovou (1886-19??).

Na konci 20. let 20. století vystoupil dokonce v Národním divadle v Praze ve třech malých rolích a od roku 1926 též v českém němém filmu, ale jen ve čtyřech filmech a je jistě zajímavé, že vždy se jednalo o stejnou roli. V prvním filmu Osm srdcí v plamenech (1926) si totiž zahrál lokaje. O dva roky později, ve filmu Pohorská vesnice, si zahrál komorníka.

V roce 1929 si ve filmu Z českých mlýnů opět zahrál sluhu na zámku a i v posledním němém filmu Hřích lásky z roku 1929 mu byla nabídnuta role sluhy. Po pětileté přestávce byl pozván jen jednou i do barrandovských studii, aby si ve filmu Za řádovými dveřmi (1934) zahrál co jiného než sluhu.

Žádnou jinou roli již nikdy nesehrál a zemřel v tichosti ve věku pouhých 56 let.

JA.RO.KO.