Herec
19621961
Film - Psychologický, Drama
1960
Film - Drama
1958
Film - Komedie, Povídkový
1955
Film - Hudební, Životopisný, Drama
Film - Komedie
1954
Film - Drama, Historický
1953
Film - Životopisný, Drama, Historický
1950
Film - Drama, Historický
Film - Komedie
1949
Film - Drama, Historický
Film - Drama
1948
Film - Komedie, Drama
Film - Válečný, Drama
1947
Film - Komedie, Krimi, Povídkový, Drama
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Horor, Mysteriózní, Psychologický, Drama, Fantasy
1946
Film - Drama
1944
Film - Drama, Romantický
1941
Film - Drama
1940
Film - Drama
1939
Film - Drama, Romantický
1937
Film - Drama
1936
Film - Dobrodružný, Krimi, Psychologický, Drama
1926
Film - Drama
Ladislav Kulhánek se narodil 7. května 1898 ve Strakonicích. Po studiích se živil v letech 1917 – 1921 jako bankovní úředník. Ovšem lákalo ho herectví, které při zaměstnání soukromě studoval u ředitele a herce Stanislava Langera. Od roku 1921 opustil zaměstnání a začal se věnovat umělecké činnosti jako divadelní herec a režisér.
Během 20. a na začátku 30. let prošel Kulhánek Tylovým divadlem v Nuslích a (po intermezzu v českobudějovickém Jihočeském divadle) se usadil v Praze, kde působil mj. v Divadle Vlasty Buriana v hotelu Adrie na Václavském náměstí, v Divadle Akropolis a taktéž ve Šandově divadle na Smíchově. Nakonec získal angažmá v Divadle na Vinohradech (1932 – 1950).
Až do svého odchodu na penzi se ještě mohl umělecky realizovat v Městských divadlech pražských (1950 – 1963). Pohostinsky režíroval i v Divadle bratří Čapků v Teplicích („Uprchlík“). Pro Kulhánka byla charakteristická podlouhlá zvláštně řezaná tvář, vysoké čelo a propracovaný hlasový projev.
Vystoupil ve hrách „Zkáza eskadry“ (Kobza), „Vlci a ovce“ (Berkutov), „Fuente Ovejuna“ (Alonso), „Matka“ (Ředitel továrny), „Macbeth“ (Lennox), „Lucerna“ (Braha), „Sen noci svatojánské“ (Egeus), „Ženeva“ (Tajemník), „Svatá Jana“ (Pán), „Babička“ (Mlynář), „Veliké město pražské“ (Rehla), „Tartuffe“ (Orgon), „Obchodník s deštěm“ (Thomas), „Gazdina roba“ (Baron), „Večer tříkrálový“ (Kapitán), „Vajíčko“ (Strýc) a v dalších.
Před filmovou kamerou debutoval ještě v němé éře ve 20. letech. Filmu se později věnoval s různou intenzitou až do začátku 60. let.
Ladislav Kulhánek se poprvé objevil jako svůdce v dramatu Františka Hlavatého ROMÁN HLOUPÉHO HONZY / ŘEDITEL SKLÁRNY (1926). O deset let později se od druhé poloviny 30. let představil jako důstojník v dramatu VZDUŠNÉ TORPÉDO 48 / PŘÍPAD PLUKOVNÍKA ŠVARCE (1936) Miroslava Cikána, kontrolní lékař v Kubáskově a Vančurově dramatu LÁSKA A LIDÉ (1937), učitel hudby ve DVOJÍM ŽIVOTĚ (1939) Václava Kubáska, lékař v nemocnici ve Fričově DRUHÉ SMĚNĚ (1940), kněz v Borského PALIČOVĚ DCEŘI (1941) a Čápově DĚVČICI Z BESKYD (1944) a jako řídící učitel v dramatu JARNÍ PÍSEŇ (1944) Rudolfa Hrušínského.
V poválečné zestátněné kinematografii byl obsazen do rolí hofmistra Hynka Ptáčka z Pirkenštejna ve zcela prvním barevném filmu JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) Vladimíra Borského, profesora Mikuláše ve filmu PODOBIZNA (1947) Jiřího Slavíčka, státního zástupce ve Fričových ČAPKOVÝCH POVÍDKÁCH (1947), revizního lékaře ve snímku ŽELEZNÝ DĚDEK (1948) Václava Kubáska, pana Fialy v NÁVRATU DOMŮ (1948) Martina Friče, německého občana v dramatu Václava Kršky REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949), učitele v Kubáskových DVOU OHNÍCH (1949), vedoucího prodejny Válka v komedii Martina Friče BYLO TO V MÁJI (1950) a českobratrského myslivce Václava Svobody v TEMNU (1950) Karla Steklého.
O tři roky později dokončil Ladislav Kulhánek 50. léta jako MUDr. Horák ve Fričově životopisném filmu TAJEMSTVÍ KRVE (1953), Chod v dalším snímku Martina Friče PSOHLAVCI (1955), muž v Krškově životopisném filmu o Bedřichu Smetanovi (Karel Höger) Z MÉHO ŽIVOTA (1955), řečník na schůzi u Fričova snímku NECHTE TO NA MNĚ (1955) a jako úředník v povídce GLORIE Jiřího Krejčíka z filmu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958).
Do filmových 60. let Kulhánek vstoupil jen proto, aby se zde předvedl ve dvou úplně posledních epizodkách dělníka v příběhu Pavla Blumenfelda LIDÉ JAKO TY (1960) a profesora ve snímku JARNÍ POVĚTŘÍ (1961) Ladislava Helgeho. Na zbylých osm let se už na filmovém plátně překvapivě odmlčel (jeho filmový odchod koresponduje s jeho odchodem z divadla).
Vystupoval i v televizi, v rozhlase („Úsměvy mistrů“, „Pan Johannes“, „Jaro národa“, „Bitva o Stalingrad“, „Zkáza eskadry“, „Vítěz nad Bonapartem“, „Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“, „Cristobal Colón“, „Evženie Grandetová“, „Nepřítel lidu“ či „Richard III.“) i v dabingu (ŠŤASTLIVEC nebo JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA).
Věnoval se též překladům divadelních her ze slovenštiny a z němčiny („Sto starých jmen“, „Talisman“, „Uprchlík“, „Kariéra Jožky Pučíka“, „Mína z Barnhelmu“, „Čtvrtý nepřichází“, „Profesor Mamlock“), jeho překlady uváděla četná česká divadla (včetně Národního divadla) a byly upraveny i na rozhlasové hry. Ladislav Kulhánek zemřel 18. dubna 1973 v Praze, krátce před sedmdesátými pátými narozeninami.