Herec
1935Film - Komedie
Hrdina jedné noci (německá verze)
Film - Komedie
1934
Film - Hudební, Komedie
1932
Film - Komedie
1922
Film - Komedie
Kameraman
1962Film - Komedie, Drama, Romantický
Film - Krimi, Drama
Film - Romantický
1961
An einem Freitag um halb zwölf
Film - Krimi, Thriller, Drama
Verdammt die jungen Sünder nicht
Film - Drama
1960
Film - Dobrodružný
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1959
Film - Komedie, Romantický
Film - Komedie
1958
Film - Dobrodružný
Film - Komedie
1957
Film - Krimi, Thriller, Drama
Der Schönste Tag meines Lebens
Film - Hudební, Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1956
Film - Komedie, Romantický
1954
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1953
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie, Drama
1952
Film - Drama
Film - Drama
Film - Krimi, Thriller, Drama, Romantický
1951
Film - Drama
Film - Krimi, Thriller, Válečný, Drama
Film - Komedie, Romantický
1950
Film - Drama
1948
Film - Muzikál, Drama
Film - Drama
Film - Drama, Fantasy
1947
Film - Drama
Film - Drama
1946
Film - Komedie, Romantický
Film
Film - Komedie
1945
Film - Drama
1944
Film
1942
Film - Komedie, Drama
Film
Film - Komedie
Film - Komedie
1941
Film - Drama
Film - Dobrodružný, Drama, Fantasy
Film
Film
1940
Film
Film
Film - Drama
Film
1939
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Dobrodružný
1938
Film - Drama, Historický
Film - Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Dobrodružný
Film
Film - Romantický
1937
Film - Komedie
Film - Muzikál, Drama, Historický
1936
Film - Horor, Drama, Fantasy, Historický
Film - Drama
Film
Film - Drama, Romantický
1935
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
1934
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Volha v plamenech (francouzská verze)
Film - Drama
1933
Film - Komedie
Film - Psychologický, Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Krimi, Drama
Film - Hudební, Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Dobrodružný, Drama
Kantor Ideál (francouzská verze)
Film - Komedie
V tom domečku pod Emauzy (rakouská verze)
Film - Hudební, Drama, Romantický
1932
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Sportovní
1931
Film - Komedie, Sportovní
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama
Film - Drama, Historický
Film - Životopisný, Drama
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
1930
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie, Muzikál
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
1929
Film - Poetický, Psychologický, Drama, Romantický
Film - Dobrodružný, Válečný, Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Krátkometrážní
Film - Drama
1928
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Komedie
1927
Film - Krátkometrážní
1926
Film - Komedie, Válečný
Otec Kondelík a ženich Vejvara I.
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Otec Kondelík a ženich Vejvara II.
Film - Komedie
Film - Válečný, Drama
1925
Film - Komedie
1924
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1923
Film - Komedie, Krimi
Kameraman Václav Vích se narodil 19. ledna 1898 v Karlových Varech. Nejdříve se vyučil holičem a od šestnácti let byl vášnivým fotoametérem. Za první světové války se velmi zdokonalil a sloužil jako vojenský fotograf na frontě, v zákopech a na bojištích, kde mu hrozila i ztráta života.
Po návratu z vojny okamžitě vstoupil do služeb české kinematografie, kde začínal od píky u všech oborů. Poprvé se s filmováním dostal do styku jako představitel cirkusáka v komedii VENOUŠEK A STÁZIČKA (1922) režiséra Svatopluka Innemanna s Adolfem Branaldem a Zdenou Kavkovou v titulních úlohách.
K herectví se ještě vrátil v první polovině 30. let jako divák na hokeji v Innemannově komedii SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (1932), fotograf v operetě POLSKÁ KREV (1934) Karla Lamače a kameraman v české i německé verzi komedie Martina Friče a Vlasty Buriana HRDINA JEDNÉ NOCI (1935).
Roku 1923 již začínal jako druhý kameraman u Otty Hellera (ÚNOS BANKÉŘE FUXE) a Josefa Kokeisla (DVOJÍ ŽIVOT, DĚVČE Z HOR). Již roku 1925 působil jako samostatný kameraman u řady významných režisérů, například u Karla Antona (DO PANSKÉHO STAVU, OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. a II. či POHÁDKA MÁJE), Svatopluka Innemanna (ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ, VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE aj.), Přemysla Pražského (PODSKALÁK), J. S. Kolára (SVATÝ VÁCLAV), Vladimíra Slavínského (Z LÁSKY) a zejména Gustava Machatého, kdy slavil světový úspěch svým vizuálním ztvárnění jeho EROTIKONU (1929). Mimoto natáčel krátké a osvětové snímky (PRAHA, MĚSTO STA VĚŽÍ, PRAHA V ZÁŘI SVĚTEL, MLÉKAŘSKÁ DRUŽSTVA, OD ZRNA AŽ K CHLEBU, POKUSY S MODELY JEZŮ).
Jako žák Otty Hellera vynikal skvělým zachycením české krajiny a konvenčních ateliérových scén. Často své filmy snímal ve spolupráci s dalšími kameramany (např. s Ottou Hellerem či Janem Stallichem). Bohužel zachycení portrétních snímků pro něho bylo největší obtíží. Se zvykem staré kameramanské školy snímal osoby od hrudníku po oči či od kotníků k bradě, takže často nebyl obličej snímané osoby ani vidět. Přesto se mu povedlo pozdvihnout fotografickou stránku více jak 40 filmů 1. poloviny 30. let.
Také ve zvukovém období spolupracoval s nejlepšími českými režiséry: Svatoplukem Innemannem (FIDLOVAČKA, PSOHLAVCI, MUŽI V OFFSIDU, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“, PŘED MATURITOU, VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI apod.), Karlem Lamačem (C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK), Gustavem Machatým (ZE SOBOTY NA NEDĚLI, NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ), Jindřichem Honzlem (PUDR A BENZIN, PENÍZE NEBO ŽIVOT), Martinem Fričem (U SNĚDENÉHO KRÁMU, ŽIVOT JE PES, MAZLÍČEK) ale často i s těmi průměrnými – M. J. Krňanským (př. ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT), Miroslavem Cikánem (DŮM NA PŘEDMĚSTÍ, HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN atd.) nebo Vladimírem Slavínským (ZLATÁ KATEŘINA, MATKA KRÁČMERKA, STUDENTSKÁ MÁMA).
Svou dosud dobrou mezinárodní pověst upevnil svou kamerou u česko – francouzských dramat VOLHA V PLAMENECH (1934) Viktora Turžanskije a Duvivierova GOLEMA (1936), jež byly natáčeny v nových barrandovských ateliérech. Roku 1936 se nechal zlákat nabídkou Gustava Machatého, aby s ním odjel do Itálie natočit drama BALLERINE / TANEČNICE (1936), které skončilo naprostým fiaskem. Ale díky skvělé kameře získal Vích nové nabídky italských producentů na spolupráci.
V Itálii se natrvalo usadil a tvořil zde pro řadu významných italských režisérů (př. G. Alessandrini, C. D'Erric, M. Soldati). Kromě italských filmů (IL CORSARO NERO, IL CONTE DI BRECHARD, CORONA DI FERRO, CESARELLA) natočil Vích také francouzské (NOUS NE SOMMES PAS), anglické (NIGHT BEAT), německé (MADELEINE UND DER LEGIONÄR, DIE SÜNDERIN, ES GESCHEHEN), americké (THE DEVIL MAKES THREE), jugoslávské (DJEVOJKE I MUŠKARCI) a rakouské (DER SCHÖNSTE TAG MEINES LEBENS). Naposledy filmoval roku 1962. Za kameru u filmu DANIELE CORTIS (1946) získal Stříbrnou stuhu /Nastro d'Argento/ (1947). Průkopník Václav Vích zemřel 14. září 1966 v italském Římě.