Pavla Stolzová

Dnes neprávem zapomenutá herečka Pavla Stolzová, prožila obdivuhodnou divadelní kariéru. Narodila se 28. června 1877 v Praze na Smíchově, jako Pavlína Stolzová, do rodiny průvodčího vlaků Štěpána Stolze a jeho manželky Tekly roz. Svitákové (byla příbuznou herce a režiséra Jana Svitáka). Pavla měla ještě tři sestry a jednoho bratra později herce Václava Stolze.

Nesmí však být ztotožnovaná se svoji sestřenicí Paulou Stolzovou nar. 1879 v Borči u Mnichova Hradiště, ochotnickou herečkou. Začínala u kočovných společností František Šípek, a řada dalších. Od roku 1905 až 1909 v divadle v Plzni, od 1909 v divadle v Brně, posléze založila a vedla krátkou dobu i svou kočovní společnost, hrála v Uránii a v řadě dalších divadel. V Plzni i Brně hrála velké role, např. Maryšu v div. hře Maryša, Roxana v Cyranovi, Regan v Králi Learovi, Kateřina ve zkrocení zlé ženy, kněžna v Lucerně aj.

V roce 1918 se, jako již jednačtyřicetiletá v Brně provdala za velkoobchodníka Františka Svěntého nar. 1884, bohužel další informace z jejího osobního života nejsou zatím známy. Do filmových ateliérů poprvé zavítala díky svému příbuznému, režiséru Janu Svitákovi, který jí obsadil do vedlejší role paní starostově ve filmu Život vojenský - život veselý (1934).

Během krátké doby 1934 - 1938, kdy hrála ve filmu, si stihla zahrát  cca v 15 filmech a byly to různé role od němých epizodek, jako pokladní v obchodě ve filmu Rozkošný příběh (1936), až po vedlejší roli matky hlavní hrdinky  v podání Hany Vítové ve filmu Bláhové děvče (1938).

Z jejich dalších rolí stojí zmínit  hladová sousedka paní Jarošové v podání Antonie Nedošínské, ve filmu Dokud máš maminku (1934), opět sousedku tentokrát paní starostové ve filmu U nás v Kocourkově (1934), přísnou matku Tomanovou, ve filmu Studentská máma (1935), oklamanou ředitelku dívčího penzionátu ve filmu Uličnice (1936), tetu Olgu ve filmu Vdovička spadlá s nebe (1937), a jedna z posledních rolí opět ředitelka dívčího penzionátu ve filmu Vandiny trampoty (1938). Ve filmu ... a život jde dál (1935), namluvila postavu matky, kterou sehrála jugoslávská herečka Zlata Dryjáková.

Od roku 1939 se s ní již diváci kin nesetkali a bližší informace o tom, co se s ní stalo po tomto roce nemáme. Jeden pramen poukazuje na to, že měla zemřít v roce 1940, druhý, že zemřela až v roce 1948. Ačkoliv, je dnes tato kdysi velmi známá herečka zapomenutá, pro její zajímavé ztvárnění i té sebemenší filmové role stojí za to,  si jí občas připomenout.

JA.RO.KO.