Máňa Hanková

Dnes neprávem opomíjená a bohužel ani nepřipomínaná herečka, tanečnice a operetní subreta Máňa Hanková se narodila jako Marie Barbora Hanková. Její otec se jmenoval Josef Hanka a byl obchodníkem. Maminka se jmenovala Marie roz. Hradecká.

Bohužel její divadelní kariéra není dnes plně zmapovaná. Hrála a zpívala v Olomouci a v Záhřebu. V Praze byla subretou karlínského Varieté, smíchovské Arény, Velké operety, Tylova divadla v Nuslích. Za svého působení ve smíchovské Aréně na počátku 30. let, se vypracovala na představitelku nespočtu velkých či hlavních rolí, v Aréně to byla třeba postava Bessie v operetě „Kvítek z Havaje“. V Tylově divadle s úspěchem hrála a zpívala v operetě „Růže z Argentiny“, kde jí připadla hlavní role Jiřiny Kalašové. Dále na této scéně zpívala v operetě „Za naší salaší“. Jednu z hlavních rolí, Juanitu, si zahrála v operetě „Ztracená varta“.

Její častý partner v Tylově divadle byl herec Fanda Mrázek. V době její největší slávy jí náš film nabídl několik málo rolí, ačkoliv v divadle hrála velké a hlavní role, tak během let 1934 až 1938 si zahrála jen v pěti filmech. Prvním filmem byla epizodka kamarádky tanečnice Káti (L. Hermanová) ve filmu Nezlobte dědečka (1934). Větší roli jí nabídl režisér Marten ve filmu Pozdní máj (1934), kde si zahrála komornou Lojzičku a zároveň zazpívala s Emanem Fialou píseň „Vesmírem se koulí koule“.

Po tříleté přestávce si zahrála opět komornou, tentokráte Stázi, ve filmu režiséra Špeliny Klatovští dragouni (1937). Jejím partnerem byl opět Eman Fiala a opět si zde zazpívala s Fialou milostnou píseň. Rok 1938 jí nabídl dvě role. Po nedůstojné roli selky ve filmu Boží mlýny, si zazpívala a hlavně předvedla i něco z jejího tanečního umění ve filmu Panenka. V tomto filmu se objevila v roli sobě vlastní, jako operetní subreta v divadle. Bohužel žádnou jinou roli již nikdy nedostala.

Po roce 1945, tak jako řada dalších jejích kolegyň a kolegů, se v nové době (hlavně po roce 1948) nemohla coby operetní subreta, uplatnit. Krátce po 2. sv. válce ještě s hercem J. Sedláčkem a dalšími kolegy z Tylova divadla jezdila hlavně po jižních Čechách s operetním představením.

Z jejího osobního života je nám známo, že se jako velmi mladá, na počátku 30. let, provdala za Zdeňka Šneidera (1904–1932), který však záhy zemřel. V roce 1934 se vdala za Jaroslava Bendla (1910–1980), se kterým se sice na přelomu let 1936/37 rozvedla, ale po roce 1940 si ho znovu vzala. V roce 1944 se jí pak narodil syn. Mezi kolegy z divadla se těšila velké oblibě, o tom svědčí i to, že svědkyni na svatbě v roce 1934 jí byla slavná operní pěvkyně Gabriela Horvátová. Celý život se kamarádila s herečkou a kolegyní z Tylova divadla, Vlastou Hrubou (1918–1996).

Máňa Hanková bývala, a bohužel i dnes, často zaměňovaná za svojí sestřenici tanečnici Ellu Hankovou (1907). Ona sama měla ještě šest sourozenců. Nakonec Máňa Hanková zemřela v úplném zapomnění 24. ledna 1985 v Praze ve věku 74 let. Je i s manželem pochovaná na hřbitově v Nehvizdech u Prahy.

Máňa Hanková, jako jedna z velkých operetních hvězd 30. let, by si dnes jistě zasloužila, aby její úspěšná divadelní kariéra, byla plně zmapovaná, snad se tak v budoucnu stane, a další pátrání přinese důležité informace z jejího života.

JA.RO.KO.